KOSTELEC NAD LABEM

Nejstarší písemná zpráva o Kostelci je až z roku 1317 (v listině je uvedeno „oppidum Costelicz“). Předpokládá se však, že město samotné bylo založeno mnohem dříve. Dnešní město se skládá ze dvou částí – zástavby kolem kostela sv. Martina nacházející se ve vyvýšené poloze na okraji labské nivy, která se později stala předměstím, a vlastního města, založeného později na ostrově.

Původ Kostelce pravděpodobně sahá do první poloviny 13. století, přičemž vývojově starší je část kolem kostela sv. Martina. Ten byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 13. století, snad na místě staršího kostela. Zástavba starší vsi se nacházela pod kostelem a byla situována severozápadně od sakrální stavby.

Předpokládá se, že mladší město na protáhlém ostrově bylo založeno Přemyslem Otakarem II. ve druhé polovině 13. století, ale nedochovaly se k tomu žádné doklady. Roku 1277 totiž tento panovník zabral osadu již tehdy zvanou Kostelec jejím majitelům, jimiž byli Borešové z Oseka. Poté byl Kostelec asi půl století v královském držení. Malé městečko později získala do vlastnictví manželka Jana Lucemburského Eliška Přemyslovna a posléze se Kostelec stal věnným městem českých královen. Eliška Přemyslovna udělila městu výsady a zbavila jej některých povinností. Často byl Kostelec také v zástavním držení. Věnným městem byl Kostelec do roku 1586, kdy byl připojen k brandýskému panství.

Kostelec nad Labem má tzv. uliční, resp. návesní půdorys.

Kromě vodních toků bylo městečko chráněno také hradbami.

Kostel sv. Martina byl postaven ve druhé polovině 13. století jako gotický. Původně byl farním kostelem, později jeho význam poklesl na hřbitovní. V době pozdní gotiky byl výrazně přestavěn, z té doby pochází trojlodní prostor dělený asymetricky umístěnými pilíři a polygonálně uzavřený presbytář. V 17. a 18. století byl přestavěn barokně, v 17. století byla upravena kaple, roku 1769 byla do interiéru kostela vestavěna kruchta a postavena západní hranolová věž. Roku 1894 byl kostel opraven. Z doby pozdně gotické přestavby pocházejí hrotitá okna s bohatými kružbami, portály jsou nejspíše starší. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty křížovými žebrovými klenbami, trojlodí je plochostropé. Mobiliář barokní a novogotický. Kolem kostela se rozprostírá areál hřbitova ohrazený zdí se třemi branami, který je doplněn o barokní márnici ze druhé poloviny 18. století. Mezi další významné stavby původem ve středověku patří kostel sv. Víta a někdejší tvrz – hrad. V současné době žije v Kostelci nad Labem přibližně čtyři tisíce obyvatel.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, Praha 1998
  • Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994

  •  Dobroslav Líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001

  •  Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977

  •  Justin V. Prášek: Brandejs nad Labem, město, panství i okres, Díl I., Brandýs nad Labem 1908

  •  Justin V. Prášek: Brandejs nad Labem, město, panství i okres, Díl III., Brandýs nad Labem 1913

nahoru