ČÁSLAV

Vzniku města Čáslav předcházelo dávné předměstské osídlení  v jeho okolí.  Podle ústní tradice tu muž jménem Čáslav (bratr známého Slavníkovce sv. Vojtěcha) založil nebo přestavěl hradisko. Město samotné bylo založeno ve druhé polovině 13. století v místech, kde se důležitá stezka vedoucí z  Prahy na Moravu začala větvit. Hlavní větev stezky označovaná jako Trstenická stezka mířila přes Chrudim a Poličku do Brna a Olomouce. Přes Habry směrem na Jihlavu vedla Haberská stezka, z ní odbočovala Libická větev pojmenovaná podle Libice nad Doubravou. Kdy přesně bylo město Čáslav založeno, nevíme. Žádné písemné doklady z té doby se nám nedochovaly. Předpokládá se, že se tak stalo kolem roku 1260. Panovníka vedla k založení města nepochybně snaha o vybudování důležitého strategického opěrného bodu na stezce vedoucí z Čech na Moravu. Čáslav se tak řadí mezi přemyslovská kolonizační města středního Polabí. Lokátorem města byl Konrád Špitálský, který se následně – jak to bylo obvyklé – stal rychtářem. Odkud si přivedl nové osadníky, není známo. Víme jen, že do počátku 15. století byly vyšší vrstvy obyvatel německé.

Z roku 1278 se dochovalo privilegium, v němž je uvedeno, že Přemysl Otakar II. osvobodil obyvatele města na šest let od všech poplatků, přenechal jim důchody z městské rychty i zisky z vybíraného mýta a dokonce jim slíbil finanční podporu ve výši 200 hřiven stříbra z královské komory s tím, že všechny tyto finanční prostředky jsou určeny na ohrazení města. V té době byl přemyslovský hrad již opuštěn.

Město bylo založeno na nejvyšším místě planiny kolem kostela sv. Michala. Na něj navazovalo obdélné náměstí, které se svojí délkou 245 metrů a šířkou 100 metrů řadí k největším náměstím v Čechách. Půdorys města má protáhlý vejčitý tvar. Jeho jihozápadní strana se nacházela nad údolím Brslenky (dnes Čáslavky), které bylo z obranných důvodů zatopeno a dnes se tam nachází Podměstský rybník. V této části města se začal ve 13. století stavět klášter minoritů s kostelem Panny Marie, dnes na jeho místě stojí evangelický kostel. Ulice vycházející z náměstí se protínají v pravých úhlech. Tím vymezují bloky domů, které mají většinou čtvercový tvar. Při okrajích města jsou bloky domů stavěny na nepravidelném půdorysu, protože musí respektovat terénní podmínky. Kromě vlastního města se již ve středověku rozvíjela před městskými branami také předměstí.

Středověký půdorys města se dochoval do dnešní doby beze změny. Docházelo jen k dílčím úpravám uličních front, neboť k některým domům byla přistavěna podloubí. Z nejstarší etapy výstavby města se dochovalo jádro domu čp. 165 v západní části náměstí, který byl postaven zřejmě již ve 13. století; jeho nejcennější částí je prostor zaklenutý dvěma poli křížové klenby. Jinak se domovní zástavba měnila po velkých požárech (1452 vyhořela polovina města, roku 1522 vyhořelo téměř celé město) a zejména po třicetileté válce, kdy byla polovina zástavby ve městě i na předměstích zničena. Opevnění města se začalo budovat ihned po jeho založení podle vzoru hradeb nedalekého Kolína. Klášter minoritů s kostelem Panny Marie se začal stavět v jihozápadní části města již ve 13. století, o čemž svědčí zmínka v kronice česko–polské řádové provincie z roku 1688; ta klade zdejší provinční shromáždění do roku 1291. Podruhé je klášter v písemných pramenech doložen až v polovině 14. století. V pozdějším vývoji města vyniká zejména jeho husitská etapa. V Čáslavi se dochovaly i zajímavý děkanský kostel s bohatou stavební historií. V současné době žije v Čáslavi kolem 10 000 obyvatel.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Karel Kibic ml.: Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku, Praha 2010
  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1996

  •  Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994

  •  Jiří Kuthan (ed.): Umění posledních Přemyslovců, Roztoky u Prahy 1982

  •  Dobroslav Líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001

  •  Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971

  •  Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977

  •  Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997

  •  Zuzana Všetečková (ed.): Středověká nástěnná malba ve středních Čechách, Praha 2011

nahoru