Opevnění

V privilegiu z roku 1278, jímž Přemysl Otakar II. odpustil obyvatelům města na šest let placení různých dávek a poplatků, je uvedeno, že hradby mají být stejně vysoké a široké jako jsou hradby v Kolíně a mají být podobným způsobem zpevněny válcovými věžemi, z nichž tři měly stát nad vstupními branami a čtvrtá nad malou brankou směřující k vodě. Hradby kolem města byly postaveny na půdorysu oválu a byly v souladu s výše uvedeným privilegiem doplněny o půlválcové věže. Tvarově se odlišovaly dvě okrouhlé věže nad rybníkem, možná proto, že byly součástí areálu minoritského kláštera. Již ve 13. století vznikl také parkán s nižší parkánovou zdí, která navazovala na vyzdívku příkopu. Parkánový příkop se zdí nebyl mezi fortnou a minoritským klášterem, kde ochranu města posiloval rybník. Parkánová zeď byla zesílena polygonálními a půlválcovými baštami. Dodnes se jich dochovalo osm. Tyto bašty byly budovány nejspíše v letech 1422–1423, tedy v době, kdy Čáslav ovládal Jan Žižka. To potvrzují i písemné dokumenty. Před parkánem bylo opevnění města doplněno vodním příkopem.

Na severní straně města stávala Kolínská brána (později též zvaná Horská, podle Kutné Hory), na jižní straně města byla brána Brodská (podle Německého/Havlíčkova Brodu). Skrz ně procházela Haberská stezka. Třetí Hradecká (zvaná též Chrudimská) brána stávala v ulici vycházející přibližně ze středu náměstí směrem k východu. Tzv. Žižkova brána nacházející se nedaleko parkánové fortny pro pěší byla postavena nejspíše později. Všechny vstupní brány byly zbořeny koncem 18. století, ale dvojitý pás hradeb byl dochován ještě roku 1838. Do dnešní doby se zachovaly celkem rozsáhlé úseky hradeb s několika baštami na jižní, západní a severní straně (na východní straně byly hradby zčásti zbořeny) a válcová věž postavená na konci 13. století nebo na počátku 14. století, která stávala u Brodské brány, označovaná jako Otakarova věž. 

nahoru