KADAŇ – město na Ohři

KADAŇ – město na Ohři vzniklo snad v průběhu 2. třetiny 13. století s využitím staršího osídlení, doloženého koncem 12. století. Počátkem své trvalé vlády (po r. 1178) dovolil kníže Bedřich johanitům, aby si na břehu Ohře postavili kostel (má titul Stětí sv. Jana Křtitele, řádového patrona). Kostel jim pak v roce 1186 i s osídlením věnoval. Johanité ale trvaleji (do r. 1542) udrželi pouze církevní správu Kadaně. Souvislost Kadaně s městským zřízením prozrazuje poprvé až listina krále Přemysla Otakara II. z 11. listopadu 1261, která dokládá fundátorské aktivity kadaňského měšťana Arna a jeho synů pod blízkými Krušnými horami. Král tehdy daroval podací právo (tj. právo navrhnout kandidáta na místo faráře) ke kostelům čtyř nově založených vesnic u Kadaně pražské komendě johanitů.

V následujícím století je již vykonávala samostatná komenda kadaňská, vzniklá nejpozději v poslední čtvrtině 13. věku (osobou komtura je však doložena od r. 1302). Kadaň je z písemných pramenů 13. století známá jen málo. Koncem téhož věku však nabývá respektované postavení přirozeného centra regionu a etabluje se i ve struktuře církevní správy žateckého arcijáhenství (kadaňský děkan poprvé doložen r. 1275). Z období těsně po smrti Přemysla Otakara II. pochází rovněž otisk městské pečeti (1279 ?).

Dnešní půdorys města, který snad alespoň částečně ozřejmuje původní středověkou situaci, je charakterizován pravoúhlou sítí ulic s obdélným ústředním náměstím o rozloze asi 1,5 ha. Součástí urbanismu středověké Kadaně byl farní kostel Panny Marie (nyní Povýšení sv. Kříže), poprvé připomínaný r. 1291, s areálem komendy johanitů v jihovýchodním koutě náměstí a konvent minoritů při kostele sv. Michaela na severovýchodě. K jižní straně města se pojil zeměpanský kadaňský hrad. Konkrétní podoba města je předmětem dlouhodobého bádání. Diskuse o ní je v poslední době korigována dílčími výsledky archeologických výzkumů. Tvář vrcholně středověké Kadaně, okrášlenou již pronikáním renesančního slohu, zachytil 24. ledna 1602 Jan Willenberg na kresebné vedutě.

V nynější době má Kadaň asi 17 tis. obyvatel (2011) a náleží mezi obce s rozšířenou působností. Mezi lety 1850 a 1960 byla okresním městem. Historické jádro bylo s dvacetiletým zpožděním prohlášeno městskou památkovou rezervací r. 1978. Pozdně gotický Františkánský klášter na západním okraji dnešní Kadaně, sídlo městského muzea, je od r. 1995 národní kulturní památkou.

Text zpracoval Mgr. Lukáš GAVENDA, vyslanec spolku Města Otakarova v Kadani, historik Městského muzea v Kadani

Vybraná literatura:

  • Tomáš Durdík: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě, Praha 1998 (kapitola Kadaň na str. 158 – 169)
  • Petr Rak: Přemyslovská Kadaň ve světle písemných pramenů, Minulostí Západočeského kraje 33, 1998 (str. 51 – 80)
  • Jaroslav Pachner – Hugo Sedláček: Památky Kadaně, Kadaň 2009
  • Michaela Balášová , Lukáš Gavenda,  Eva Černá, Jaroslav Pachner, Petr Rak, Eva Semotanová, Robert Šimůnek: Kadaň, Historický atlas měst České republiky, sv. č. 23, Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2011
  • Petr Rak: O pečetích a znaku města Kadaně, Poohří 3. Ohře – spojnice lidí a osudů. Sborník z konference konané v Kadani 4. a 5. října 2012, ed. Jana Šílová, Kadaň 2013 (str. 69 – 95)
  • Eva Černá – Kryštof Derner – Vladislav Razím a kol.: Opevnění města Kadaně (pracovní titul, publikace v přípravě na závěr roku 2017)
nahoru