listina krále

Úvod listiny knížete Bedřicha z 23. dubna 1186 (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I., ed. Gustav Friedrich, Praha 1907, č. 310, s. 280n.):

„Já, Bedřich, z Boží milosti vévoda Čechů, všem přítomným i budoucím toužím oznámit, že když jsem léta Páně jedenáctistého osmdesátého šestého, v desátém roce mé knížecí vlády, na den svatého Vojtěcha, vdával v Ústí [nad Labem] svou dceru za [Adalberta], syna Oty, markraběte míšeňského, Martin, kdysi probošt pražský, nyní špitální bratr v Jeruzalémě a preceptor Uher, Čech a všech dalších zemí, které k nim od východu, jihu a severu přiléhají, požádal o povolení navrátit se do Jeruzaléma, z něhož byl až sem před třemi lety vyslán. Já pak v duchu znovu rozváživ, jak vroucně můj otec od počátku své vlády miloval řečený špitální řád a věnoval mu v různých dobách mnohé almužny, a současně nikoliv bez bolesti u srdce přemýšliv o útisku, který před nedávnem vnesli pohané do země jeruzalémské, jsem pro podporu takové nezbytnosti odevzdal řádu na radu své manželky, vévodkyně Alžběty, ze své komory podle svých možností, kolik jen mi vnuknul Pán, a na žádost všech urozených, kteří u tohoto pořízení byli, jsem řečenému řádu daroval vesnici jménem Lešany s lidmi, kteří se tam nacházejí, a předal mu se souhlasem své manželky i ves (v originále: nový burgus – pozn. překl.), položenou na řece Ohři, jménem Kadaň, kde jsem špitálníkům předtím povolil vystavět kostel, aby ji dále na věky vlastnil. …“

 

 

nahoru