KLATOVY – brána Šumavy

Klatovy se nacházejí v rozlehlé Klatovské kotlině v jihozápadních Čechách.

Založení dnešního města Klatovy předcházela existence zřejmě trhové vsi označované jako ves Klatov, která se nacházela severně od dnešního historického jádra, v prostoru pozdějšího Klášterského (Pražského) předměstí.

Kterého roku byly Klatovy založeny, nevíme. Zakládací listina se nedochovala. Ve starší literatuře se nejčastěji uvádí, že se tak stalo kolem roku 1260. V poslední velké monografii o dějinách města, která vyšla roku 2010, píše Michal Tejček, že se tak mohlo stát krátce po roce 1265, nejspíše roku 1267. Vychází z analogií s Českými Budějovicemi (založeny roku 1265) a nachází mezi těmito dvěma městy řadu podobných prvků. V Českých Budějovicích byl současně s městem založen dominikánský klášter. Klášter stejného řádu v Klatovech byl založen roku 1267, a protože v případě nově lokovaných měst bylo třeba počítat s velkým prostorem pro stavbu, jakou klášter je, pak je snad možné tento rok pokládat také za rok založení města.

Město vzniklo v místech někdejšího Soběhrdova újezdu, který posléze neznámým a dodnes neobjasněným způsobem přešel do rukou panovníka. Král měl tedy k dispozici ves Klatov s přilehlými pozemky a dalšími vesnicemi a tímto způsobem si zajistil prostor pro plánované nové město. Klatovy byly založeny v místech, kudy procházely dvě obchodní stezky z Bavorska. Jedna vedla od kdysi významné vsi Svaté Kateřiny, druhá od Všerub.

Město obehnané hradbami bylo založeno na pravidelném půdorysu a vynikalo již od středověku významnými sakrálními stavbami. Na severní straně k hradbám přiléhalo Pražské (dříve zvané Klášterské) předměstí, na západní straně bylo Domažlické (dříve Říšské, ve středověku zvané též Špitálské) předměstí a na jižní straně předměstí označované jako Lubské. Kromě sakrálních budov byly ve středověku vybudovány ještě chlebné a masné krámy, které stávaly v místě dnešní proluky mezi jezuitským kostelem a domy na západní straně náměstí, na severní straně náměstí se nacházela budova staré radnice.

Půdorys města sestávající z domovních bloků je pravidelný, šachovnicový, s ústředním náměstím, z čehož jasně vyplývá, že město bylo založeno na zelené louce, nikoliv na místě starší zástavby. Lokátor samozřejmě musel respektovat terénní podmínky, takže celkový půdorys města má tvar nepravidelného oválu, náměstí není v ideálním centru, ale posunuté do jeho jižní části.

Náměstí je čtvercové, délka jedné strany je cca 100 metrů, takže je přibližně stejně velké jako náměstí v Domažlicích (0,9 ha), ale menší, než českobubudějovické náměstí (1,74 ha) nebo dokonce náměstí v Plzni (2,68 ha).

Po stagnaci v době husitských válek se v 15. století obnovila prosperita města natolik, že počátkem 16. století patřily Klatovy mezi deset nejvýznamnějších českých měst. Bohatství města se projevilo i v jeho architektonické podobě. V polovině 16. století byla postavena nová radnice společně s  městskou, tzv. Černou věží, která sloužila jako zvonice. Další zvonice, zvaná Bílá věž, byla postavena u kostela Narození Panny Marie. V 17. století byl obnoven dominikánský konvent a založena jezuitská kolej, jejíž barokní kostel se stal dominantou náměstí. Krypty pod kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce jsou dnes přístupné jako proslulé klatovské katakomby. Roku 1751 se Klatovy staly sídlem nově vzniklého Klatovského kraje, což jejich význam znovu posílilo. V 19. století byl rozkvět obchodu podpořen stavbou nových císařských silnic a ve druhé polovině 19. století i výstavbou železnice. V současné době žije v Klatovech přibližně 22 000 obyvatel.

Sepsala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Praha 2000
  • Jiří Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994
  • Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001

  • Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1977

  • Aschenbrenner Vít, Boldan Kamil, Černý Karel, Hůrková Jindra, Jirák Jan, Mírka Jakub, Přerostová Hana, Soumarová Hana, Sýkorová Lenka, Šmíd Josef, Tejček Michal, Valeš Lukáš, Váňová Ladislava, Klatovy, Praha 2010

  • Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997

nahoru