MĚSTEC KRÁLOVÉ

O počátcích města Městce Králové bohužel nic nevíme, žádné písemné prameny se nedochovaly. O dnešním městě, coby významnějším centru ve středověku, se spekuluje v souvislosti s tzv. Polskou cestou, která vedla z Prahy do Kladska přes Městec Králové. Kdy vzniklo první sídliště na území dnešního města, není známo. Podle tradice založil město Přemysl Otakar II., pověsti dokonce tvrdí, že se tu měl narodit své matce Kunhutě při cestě z Hradce Králové do Prahy, ale v písemných pramenech je Městec Králové poprvé uveden až roku 1357, takže o podílu Přemysla Otakara II. na založení města je možné jen spekulovat. Městec Králové je roku 1357 uveden v souvislosti s existencí fary a v té době byl již rozvinutým městem. Označoval se buď česky jako Městec či původně Městce, nebo německy jako Königfeld, tedy Královo Pole (roku 1360) či Königstädtl, tedy Králův Městec (roku 1363). Označení Městec Králové se používá až od 15. století.

Vrcholem Městce Králové ve středověku byl rok 1360, kdy město získalo od Karla IV. právo mílové a těšilo se postavení a svobod, jež byly srovnatelné s postavením královského města. Od roku 1363 byl ale Městec zastavován. Jediným dokladem královského původu města pak zůstal už jen český lev v městském znaku. Roku 1585 se Městec Králové dostal do majetku rodu Trčků z Lípy, od roku 1587 náležel k panství Dymokury.

Protože písemné prameny o počátcích města chybí, je možné vycházet jen ze zajímavého půdorysu města. Svědčí o tom, že město vznikalo ve dvou etapách. Původním centrem bylo velké vřetenovité tržiště na zemské cestě, na němž byl postaven kostel sv. Markéty. V tomto kostele by měl být údajně dodnes dochován raně gotický portál, podle něhož bylo možné usuzovat, že kostel byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 13. století. V té době tu tedy existovalo tržní centrum a jméno města může být dokladem toho, že Městec byl již tehdy založen jako městečko. Západní polovina tohoto prostoru města se dodnes dochovala v původní půdorysné podobě.

K dalšímu rozvoji města došlo v době vlády Václava II. Na jeho příkaz bylo na přelomu 13. a 14. století v okolí tehdejšího Městce založeno mnoho vesnic, což vedlo k přeměně dosavadního městečka ve větší městské centrum. Tehdy vzniklo pravidelné, mírně obdélníkové náměstí, k čemuž došlo rozšířením východní části původního vřetenovitého tržiště. Ve středu této nové části náměstí byla později postavena radnice. V současnosti je střed náměstí zaplněn blokem domů. Jde tedy o zajímavou koncepci původní vsi, do níž bylo „vloženo“ město. Tento urbanistický celek byl o něco později obehnán hradbami na půdorysu mírného kosodélníku.

Stavební rozvoj města ustal v době, kdy byl Městec zastavován. Velmi často byl označován jako městečko a tato situace se nezměnila ani v průběhu 16. a první poloviny 17. století. O tom svědčí počet domů uvedených roku 1654 v Berní rule: bylo jich celkem 54, z toho však polovina byla v ruinách v důsledku vyplenění města za třicetileté války. Škody třicetileté války a následky požáru roku 1680 byly napravovány až do počátku 18. století, kdy dochází k velkému rozkvětu města; počet domů do roku 1790 stoupl na 242. Velkou škodu bohužel způsobil požár města roku 1792, který zničil téměř celé město. Poté se rozvoj města zpomalil, což přetrvávalo po celou první polovinu 19. století. Po roce 1850 se město stalo sídlem vzniklého soudního okresu, což přispělo k jeho všestrannému rozvoji. V současné době žijí ve městě přibližně tři tisíce obyvatel.

Text zpracovala Mgr. Blanka Rozkošná

Vybraná literatura:    

  • 700 let města Městec Králové, 1278 – 1878, Kolín 1977
  • Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců, Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994
  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, Praha 1998
  • Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
nahoru