PÍSEK 

K lokaci královského města Písku nemáme bohužel žádné přesné prameny. Nejednoznačné písemné prameny nevylučují, že nové město bylo založeno již za Václava I. ve čtyřicátých letech 13. století. Ovšem tvarosloví nejstarších dochovaných staveb svědčí spíše o tom, že první fáze výstavby města proběhla z větší části v padesátých a šedesátých letech 13. století, tedy v době vlády Přemysla Otakara II. O velkém významu města svědčí několikaměsíční pobyty tohoto panovníka i velká frekvence jeho návštěv. Mezi lety 1258–1274 se zde prokazatelně zastavil celkem jedenáctkrát a vydal tu řadu listin (např. potvrdil založení kláštera ve Vyšším Brodě nebo v březnu roku 1268 Hirzovo nadání pro zlatokorunský klášter). Vybudování města předcházela návaznost na předchozí osídlení.

Je možné předpokládat, že na vyměření města se podílel právě purkrabí Hirzo, jeden z rádců Václava I. a později i jeho syna Přemysla Otakara II., který sídlil od poloviny 13. století na nedalekém Zvíkově.

Důvodem pro založení nového města bylo zejména upevnění královské moci v kraji a zajištění ochrany cesty do Podunají, které bylo tehdy panovnicky spojeno s Českým královstvím. Společně s hradem mělo město chránit také naleziště zlata, které ve středověku patřilo k největším ve střední Evropě, a zajišťovat kontrolu panovníka nad jeho těžbou. Předpokládá se, že tu byla i mincovna, jejíž činnost byla ukončena v souvislosti s mincovní reformou Václava II. roku 1300. Existenci mincovny nepřímo dokládá kamenný znak Písku s minuskulním nápisem pysk, který byl kolem roku 1400 osazen na starší šmitně Vlašského dvora v Kutné Hoře. Město bylo založeno na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníka o rozměrech cca 300 x 400 metrů. Ve středu nově založeného města se nacházelo velké pravoúhlé náměstí. Již brzy po založení města byl tento prostor zastavován, o čemž svědčí tři raně gotické „vložené“ domovní bloky.

Prostor v západní části města zaujímal hrad, který byl společně s vnější městskou hradbou součástí městského opevnění. Městský farní kostel Narození Panny Marie byl postavený na nejvyšším místě, v jihovýchodní části města při jižním úseku hradeb. Dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže přiléhal k městskému opevnění přibližně uprostřed západní strany mezi rohem náměstí a řekou, což bylo typické i pro další mendikantské kláštery založené ve městech v době vlády Přemysla Otakara II. Nepochybně záhy po fundaci, kolem poloviny 13. století, začalo být budováno opevnění. Svědčí o tom také půdorysné typy hranolových průjezdných bran. Hradby o celkové délce přibližně 1400 metrů stavěla v průběhu třetí čtvrtiny 13. století zvíkovsko–písecká stavební huť.

Všechny cesty ve městě se sbíhaly do jediné, která pak dále pokračovala na kamenný most,nedaleko hradu. Most o délce 111 metrů a šířce 6,3 metry byl ve své době druhým nejstarším mostem v království (po románském Juditině mostě v Praze). Je tedy starší než Karlův most. Na levém břehu Otavy most chránila současně s ním budovaná hranolová věž s průjezdem, později byla dostavěna na opačném konci ještě druhá věž nedaleko Pražské (Dolní) brány, s níž byl most spojen úzkým průchodem sevřeným vysokou hradbou. Kdy přesně byl most stavěn, není bohužel známo. Poprvé je v písemných pramenech uveden roku 1348, kdy Karel IV. stanovil, že pokuty vybrané v Písku mají být použity na jeho údržbu. Pro bližší určení stáří mostu nám pomáhají nalezené kamenické značky, jichž je více než dvacet; osm z nich můžeme vidět také v areálu zvíkovského hradu a další v trojlodí píseckého kostela Narození Panny Marie. Tyto kamenické značky tedy dokládají, že most byl postaven krátce po založení města, tedy po polovině 13. století, a je dílem zvíkovsko–písecké stavební huti.

Historie a rozvoj města prošly celou řadou zajímavých etap, z nichž jednu ze zásadních znamenal příklon Písku k husitským městům.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Roman Lavička – Ladislav Čapek – Jiří Fröhlich – Jiří Havlice – Rudolf Krajíc – Lukáš Reitinger: Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců, České Budějovice 2016
  • Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců
  • Karel Kuča, Města městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V, Praha 2002
nahoru