Další vývoj

V letech 1347 – 1495 drželi Poděbrady s okolními vesnicemi páni z Kunštátu a Poděbrad, kteří ve druhé polovině 14. století založili v okolí Poděbrad řadu vsí a mnoho rybníků, díky nimž bylo Poděbradsko až do 18. století jedním z nejvýznamnějších rybníkářských regionů Čech. Ihned od získání Poděbrad do svého držení věnovali páni z Kunštátu velkou pozornost původně královskému hradu, který přestavěli do podoby pevnosti tak odolné, že jej nikdy nedobyli ani husité.

Z jejich rodu pocházel český král Jiří (panoval v letech 1458 – 1471), za jehož vlády se Poděbrady přeměnily ve skutečné město. Roku 1439, tedy ve věku 19 let, byl Jiří jmenován hejtmanem Boleslavského kraje a za své sídlo si vybral právě poděbradský hrad. Deset let tu pobýval se svojí první ženou Kunhutou ze Šternberka a narodilo se jim zde pět dětí. Při porodu dvojčat Kunhuta zemřela, po její smrti Jiří přesídlil z Poděbrad se všemi dětmi a druhou ženou Johanou z Rožmitálu do Prahy.

Jiří z Poděbrad měl samozřejmě zájem na tom, aby se jeho sídlo vyrovnalo jiným reprezentativním městům. Západně od hradu nechal vyměřit náměstí a město dal opevnit. Opevnění města navazovalo na opevnění hradu. Za lokátora, který vyměřil velké lichoběžníkové náměstí i jednotlivé parcely, je považován Jan Čumpela, o němž nevíme nic bližšího, pouze to, že následně zastával úřad rychtáře.Po smrti Jiřího z Poděbrad získal Poděbrady s hradem Mydlovarem jako dědictví jeho syn z druhého manželství Jindřich mladší zvaný též Hynek, který v Poděbradech roku 1492 zemřel bez legitimních potomků. Následně se Poděbrady dostaly na základě podvržených smluv do královského majetku, ale v průběhu první poloviny 16. století sloužilo panství králi většinou jen jako zástavní zboží. Roku 1542 Ferdinand I. Habsburský Poděbradsko vyplatil, a tak se dostalo pod královskou správu. Druhá polovina 16. století znamená pro město dobu rozkvětu, zástavba se v té době rozrostla i mimo středověké hradby. Zkázu znamenala třicetiletá válka, kdy město několikrát vyhořelo. Majitelé nestačili své domy ani obnovit, když Poděbrady roku 1681 postihl další ničivý požár, tehdy vyhořela většina domů včetně radnice. Zbytky městského opevnění a bran pak sloužily jako stavební materiál pro výstavbu nových domů. Poděbrady dosáhly velikosti, jakou měly před třicetiletou válkou, až v polovině 18. století. Roku 1904 byl objeven první minerální pramen, a tento objev vedl k postupnému rozkvětu Poděbrad jakožto významného lázeňského města.

nahoru