Předlokační vývoj

Okolí dnešního Přerova bylo osídleno již v pravěku. Archeologické nálezy prokázaly, že nedaleké Předmostí obývali lovci mamutů (cca 26 000 př.n.l.). Ve stejné době existovalo sídliště i na území dnešního města, lidé žili na tzv. přerovském Kopci, což potvrdily vykopávky na dnešním Horním náměstí na parcele domu čp. 26. V první polovině druhého tisíciletí př.n.l. existovalo na přerovském Kopci hradiště, které později zaniklo.

Počátky novějšího osídlení města jsou spojeny s dobou Velké Moravy. Ve druhé polovině 9. století a na počátku 10. století byl přerovský Kopec důležitým centrem střední Moravy a jedním z předních moravských správních středisek. Z této doby pocházejí zlaté a stříbrné náušnice nalezené v hrobech na dnešním Horním náměstí. Další pohřebiště bylo na území Předmostí, tam byla odkryta  dvě pohřebiště, na jednom jsou hroby z 8. – 10. století, na druhém pohřebišti bylo nalezeno na 140 hrobů z období od druhé poloviny 9. století do konce 11. století.

Zásadní význam pro mocenské posílení Přerova mělo dočasné spojení Moravy s Polským královstvím na počátku 11. století. Za Boleslava Chrabrého bylo na přerovském Kopci vybudováno hradiště obehnané až sedm metrů vysokým dřevohliněným valem. Tato tzv. háková konstrukce je u nás velmi ojedinělá, ale je možné se s ní setkat na několika místech Polska. Pravděpodobně v této době vznikla sakrální stavba, jejíž zbytky byly odkryty roku 1998 na severní straně dnešního Horního náměstí.

Na přelomu let 1019/1020 došlo k připojení Moravy k přemyslovskému státu. V první polovině 11. století existoval na území dnešního Přerova přemyslovský hrad, v jehož podhradí bylo tržiště a další zástavba. Hrad střežil jednu z nejdůležitějších moravských cest, která spojovala horní a dolní Pomoraví; z ní se buď na území Přerova nebo na území Předmostí odpojovala další větev, která vedla Zemskou branou směrem na Těšín. Kolem roku 1135 byl Přerov jedním ze šesti hlavních center hradské soustavy založené na Moravě Břetislavem I. (dále to byly Olomouc, Břeclav, Spytihněv, Brno a Znojmo). V této době existoval v Přerově velkofarní kostel. Přemyslovský hrad zřejmě navazoval na hradiště vybudované Boleslavem Chrabrým.

Předlokační trhová ves a předhradí se nacházely v oblasti dnešního Žerotínova náměstí jihovýchodně od Kopce. Půdorys tohoto osídlení má protáhlý mírně vidlicovitý tvar, protože se tu větvila tranzitní cesta. Jedna větev vedla na hrad, druhá probíhala západně od Kopce a mířila k řece. Z této doby pochází i vřetenovitá náves předměstí Šířavy. Kostel sv. Michaela Archanděla, který stojí mezi Žerotínovým náměstím a předměstím Šířavou, je sice v písemných pramenech poprvé uveden až roku 1493, ale nepochybně je výrazně starší. Je pravděpodobné, že byl postaven jako druhý nejstarší kostel Přerova (pozůstatky prvního kostela byly odkryty na Horním náměstí). Až do první poloviny 16. století, kdy byl vystavěn nový farní kostel v Dolním Městě, zahrnoval farní obvod kostela sv. Michaela Archanděla celé východní a jižní okolí Přerova. Tento kostel byl před polovinou 13. století nejspíše hlavním kostelem předlokačního osídlení. Snad se můžeme oprávněně domnívat, že přemyslovský velkofarní kostel zmíněný kolem roku 1135 a tento kostel sv. Michaela Archanděla je stejnou stavbou.

Před povýšením Přerova na královské město tedy nejdůležitějšími oblastmi staršího osídlení byly Kopec, dnešní Žerotínovo náměstí a Šířava.

nahoru