Půdorysná struktura

 

Základem půdorysu Dolního města je spíše menší, přibližně čtvercové Dolní náměstí. Půdorys nové části města založené po polovině 13. století, jehož základem byl ortogonální plán, se musel přizpůsobit terénním podmínkám a také průběhu starších komunikací. Z rohů na severní a jihovýchodní straně náměstí vybíhá vždy jedna ulice, ze zbylých dvou rohů jsou to ulice dvě. Toto základní půdorysné schéma je doplněné několika dalšími ulicemi. Až do první poloviny 16. století nemělo Dolní město vlastní kostel a měšťané společně s obyvateli Horního města využívali kostel sv. Michaela Archanděla na Šířavě, která se po založení města stala předměstím.

Půdorys Horního města se zásadně změnil ve druhé polovině 15. století, kdy byla většina starší zástavby překryta novou výstavbou. Vilém z Pernštejna nechal vyrovnat a zasypat staré příkopy, čímž došlo k zvětšení města. Nově bylo regulováno Horní náměstí, archeologické průzkumy potvrdily, že řada nových domů byla postavena na navážkách, které překryly starší vrstvy. Víme ale i to, že ne všechny domy byly nahrazeny novými, některé zůstaly stát. Výstavba probíhala v období asi dvou desetiletí. Roku 1498 bylo Horní a Dolní město částečně právně spojeno, k úplnému právnímu spojení došlo roku 1520.

nahoru