BEROUN

Kdy přesně byl Beroun jako město založen, nevíme, žádné dokumenty se do dnešní doby nedochovaly. Někteří badatelé se domnívají, že se tak stalo v době vlády Václava I., jiní – až za panování jeho syna Přemysla Otakara II., z jehož doby pocházejí nejstarší písemné doklady o městě.

Archeologický průzkum na řadě míst v původním středověkém jádru města prokázal nejstarší osídlení ve 13. století. Starší nálezy se nikde nenašly (s výjimkou předměstského osídlení v okolí, které bylo bohaté). Proto předpokládáme, že Beroun patří mezi nepříliš početnou skupinu měst založených „na zeleném drnu“. Důvodem k lokaci města bylo nepochybně posílení mocenské pozice panovníka na Podbrdsku.

původu jména města existují dvě hypotézy. Poloha města je strategická  - na cestě z Prahy do Bavorska. Lokátor si vybral mírně svažitý terén mezi Městskou horou a soutokem Berounky a Litavky na zemské stezce z Prahy do Norimberka u brodu přes řeku. Nejstarším dochovaným písemným dokladem o existenci města je listina psaná dne 25. června 1265, která byla určena pro ostrovský klášter, ale podle místa vydání – latinského označení města Verona – víme, že ji Přemysl Otakar II. nechal sepsat v době svého pobytu v Berouně. V listině vydané v následujícím roce je Beroun uveden jako město. Z následujících třiceti let se žádné písemné dokumenty nedochovaly. Možná i proto, že město zejména po smrti Přemysla Otakara II. čekaly těžké časy, místní násilnosti i hladomor na přelomu let 1281/1282. O stagnaci svědčí listina Václava II. z roku 1295 adresovaná pražskému biskupovi, v níž panovník sděloval, že se rozhodl město znovu osadit a vybudovat. Za jeho vlády se začalo budovat opevnění města, které mělo jeho obyvatelům zajistit ochranu. S největší pravděpodobností hradby respektovaly původní vyměření města.

Pro obyvatele města byl důležitý rok 1303, kdy měšťané získali od Václava II. privilegium, díky němuž získali právo spravovat se právem Starého Města pražského. Městský půdorys byl půdně lokátorem zamýšlen nejspíše jako pravidelný čtyřúhelník, ale musel se přizpůsobit přírodním podmínkám a terénu, takže výsledkem byl nepravidelný čtyřúhelník. Plocha města byla vyměřena na 9,5 ha. Opevnění města bylo stavěno v době vlády Václava II. na přelomu 13. a 14. století a patří ke klasickým ukázkám hradeb z doby vlády posledních Přemyslovců. Výstavba hradeb byla dokončena za Lucemburků. Jejich celková délka byla cca 1170 metrů. Důležité pro město bylo přemostění Berounky. Středověký most se nacházel v prodloužení cesty z Pražské brány na Prahu, tedy nedaleko dnešní lávky pro pěší přes Berounku. V pozdějším vývoji Beroun vzkvétal mimo jiné v jagellonském období a také v moderní době. Na území města se nacházelo či dodnes  nachází několik církevních památek zasluhujících pozornost. Beroun má dnes  dvacet tisíc obyvatel a patří k předním městům Středočeského kraje.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Beroun

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Karel Kuča: Města městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1996
  • Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994

  •  Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977

  •  Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997

nahoru