Půdorys města

Nově založeným městem procházela hlavní komunikační osa ve směru východ – západ, která navazovala na starší obchodní stezku. Na území města se tato hlavní komunikace rozdělila na dvě větve a ty v podobě dvou souběžných ulic vedly na náměstí o půdorysu nepravidelného obdélníka o rozměrech cca 110 x 70 metrů, které sloužilo jako městské tržiště. Na nejvyšším místě se začal budovat kostel Povýšení sv. Kříže, který byl ve 14. století nově zasvěcen sv. Mikuláši. V severovýchodní části města vyměřil lokátor místo pro nezbytnou součást každého nově založeného královského města, tedy pro klášter žebravého řádu, což byli v případě Loun dominikáni. Starší osada Lúny se stala součástí západního Žateckého předměstí, postupně vznikalo i východní Pražské předměstí a celkovým výsledkem tak byl protáhlý sídlištní areál. Z doby vlády Václava II. pocházejí nejstarší písemné doklady o existenci Loun jakožto královského města. Později, ve 14. století, vzniklo na severní straně města, kolem kláštera magdalenitek, další předměstí zvané Benátky. Nově příchozí obyvatelé získali nejvýhodnější parcely kolem náměstí, v jižní části města byli soustředěni méně zámožní lidé. Stejně jako v jiných městech nebyl prostor uvnitř hradeb ihned zastavován obytnými domy, ale docházelo k tomu postupně. Nejprve byly postaveny domy kolem náměstí, posléze domy kolem obchodních ulic z náměstí k městským branám, zbývající parcely přicházely na řadu mezi posledními.