Otakarův kříž

Vznik velkých ostatkových křížů, které byly někdy určeny pro korunovační ceremoniál, patřil k náležitostem středověké panovnické reprezentace. Do našich dnů se zachovalo jediné zlatnické dílo spjato svým vznikem s pátým českým králem. Je to velký zlatý kříž Otakarův chovaný v pokladu Dómu svatých Pavla a Petra v bavorském Řeznu (Regensburg).

REX OTACARVS ME FECIT (KRÁL OTAKAR MĚ ZHOTOVIL) – nápis na zadní straně kříže, který zdůrazňuje Přemyslovu královskou hodnost i Přemyslův osobní podíl na vzniku tohoto předmětu.

Přemysl Otakar II. užíval královského titulu až od prosince 1261, kdy byl korunován. Tím je doba zhotovení kříže vymezena lety 1261-1278. Nabízí se předpoklad, že kříž byl pořízen v přímé souvislosti s Přemyslovou korunovací. Svým uměleckým provedením se řadí k nejvýznamnějším zlatnickým pracem 13. století v celé střední Evropě a patří i ke klíčovým dílům Přemyslova dvorského umění.

Z listiny z 29.května 1313 se dovídáme, jak se tento vzácný objekt objevil v Řeznu. Český král Jan Lucemburský (1310-1346), který se dostal do finančních potíží, dal kříž v zástavu pražskému finančníku Mikuláši z Turri. Tento ho postoupil do zástavy řezenským židovským obchodníkům. Řezenský biskup Nikolaus von Ybbs požádal krále Jana, jehož byl sekretářem, o svolení kříž ze zástavy vyplatit. 

Zadní strana kříže je bohatě zdobená niellotechnikou (z latinského nigellum "načernalý"). U této niellotechniky jsou motivy do kovu vyryty, rýhy vyplněny směsí stříbra, mědi, olova, síry a boraxu. Po vyžíhání je povrch vyleštěn. Jde o středověkou unikátní techniku. 

Celková výška 84,5 cm, šířka 30,8 cm

Čerpáno z knihy "Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš", PhDr. Jiří Kuthan, CSc., 1993 a informací  Muzea řezenského biskupství