OSTROV NAD OHŘÍ

O vzniku Ostrova nad Ohří, jakožto vsi, nic spolehlivého nevíme, žádné písemné doklady se nedochovaly. Předpokládá se, že se tak stalo počátkem 13. století a založení Ostrova souviselo s kolonizační činností Hrabišiců. Jednou z hypotéz je, že Ostrov založil Slavek z Hrabišic (1188 – 1226); Ostrov se totiž v minulosti označoval jako Zlaucowerde, tedy Slavkův Ostrov. Tomu odpovídá podoba dodnes dochovaného hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího, který byl postaven v první třetině 13. století. Kolem něho se rozkládala předlokační osada, jejíž součástí byl nejspíše dřevěný dvorec postavený Slavkem Hrabišicem v první třetině 13. století. Severozápadně od kostela sv. Jakuba Většího se rozprostíralo předměstí označované jako Staré Město, které několik století existovalo souběžně s novým městem. Větší část Starého města zanikla ve druhé čtvrtině 17. století při rozšíření zámecké zahrady, kvůli níž bylo zbořeno na šedesát domů.

Nové město bylo založeno na strategicky významném místě – na obchodní stezce, která vedla z Chebska na Žatecko a Prahu. Nejspíše odsud vycházela i další cesta mířící do Krušných hor a dále do Saska. Nové město bylo založeno na levém břehu řeky Bystřice, severně od starší osady. K založení samotného města Ostrova se žádné dokumenty nedochovaly a dodnes není jasné, kdo byl přímým lokátorem, ani kdy přesně se tak stalo. Půdorys města, který se dochoval dodnes, má tvar písmene „D“.

Někteří historikové se domnívají, že založení města bylo dílem Hrabišiců, ale většina z nich si myslí, že fundátorem nového města Ostrova byl až Přemysl Otakar II. Tento panovník před rokem 1269 Ostrov odňal Boreši z Oseka. K založení města jej mohl vést předpoklad nálezu drahých kovů v jeho okolí, který se bohužel nepotvrdil. Je možné, že již roku 1269 byl Ostrov královským městem. V té době byli jeho obyvatelé německého původu. Opevnění města se nepochybně muselo začít stavět již ve 13. století po založení města, ale v písemných pramenech je poprvé doloženo až na konci 15. století. Nejstarší části radnice pocházejí ze 14. století. Městský kostel byl postaven v severozápadním nároží města v poslední čtvrtině 13. století. Kromě tohoto kostela se ve městě nachází cenný hřbitovní kostel.

Od husitských válek byl Ostrov v zástavním držení Šliků, od roku 1557 byl jejich dědičným majetkem a stává se městem poddanským. Doba 16. století je obdobím prosperity města, které bylo od roku 1489 sídlem relativně velkého panství. Kolem poloviny 16. století byl postaven Šlikovský zámek, v letech 1567–1572 byl po požáru opraven a přestavěn farní kostel. Přestože po polovině 16. století byl zámek opuštěn a město tím ztratilo na významu, vzkvétal obchod. Díky němu město zbohatlo natolik, že roku 1603 vykoupilo zámek i panství a Ostrov se stal svobodným městem.

České stavovské povstání protestantští obyvatelé města podporovali. Po jeho porážce byl Ostrov potrestán konfiskací majetku a trvale poklesl na město poddanské. V letech 1623–1689 město vlastnili vévodové sasko–lauenburší. Dalšími majiteli byli rovných sto let (do roku 1789) markrabata bádenská. Julius Jindřich vévoda sasko-lauenburský kolem poloviny 17. století změnil Ostrov ve významné umělecké středisko středoevropského významu, které bylo srovnatelné s postavením Jičína v době Albrechta z Valdštejna. Ve druhé polovině 17. století byl zámek přebudován do podoby velkolepého sídla s reprezentativní zahradou, jež ani později neměla v Čechách obdobu. Kolem poloviny 17. století za severním okrajem zámecké zahrady začal vznikat nový sakrální areál. Jeho základem byla pohřební kaple sasko–lauenburských vévodů zasvěcená sv. Anně, v jejímž sousedství byla v letech 1666–1674 postavena piaristická kolej s kostelem. Koncem 17. století byla vystavěna samostatná kaple sv. Floriána a počátkem 18. století další kaple Panny Marie Einsiedelnské.

Od počátku 18. století město stagnovalo. Roku 1713 stálo v Ostrově 235 domů a jejich počet zůstal konstantní až do poloviny 19. století. Zřízení železniční trati v letech 1871–1872 větší změny nepřineslo, pouze nedaleko nádraží byla krátce poté (1873) založena porcelánka a následně několik dalších menších továrniček. Roku 1930 stálo v Ostrově 360 domů, v nichž žilo 2958 obyvatel. Zásadní změnu přinesl až rok 1945, tedy vysídlení německého obyvatelstva, a rok 1946, kdy byl zřízen národní podnik Jáchymovské doly. Koncem 40. let byla postavena pro jeho zaměstnance západně od nádraží velká čtvrť patrových dřevěných dvojdomků finského typu. V průběhu 50. let minulého století bylo východně od historického města založeno zcela nové sídliště ve stylu tzv. socialistického realismu, který k nám byl importován z tehdejšího Sovětského svazu. Nový domov tu mělo najít na 25000 obyvatel. Ostrov je dnes rozdělen na dvě městské památkové zóny: historické jádro bylo prohlášeno roku 1992, památkově chráněna je i nová část města vybudovaná v 50. letech 20. století.

V současné době v Ostrově žije kolem 17000 obyvatel.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV, Praha 2000
  • Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
nahoru