VYSOKÉ MÝTO  - královské věnné město na Trstenické stezce

Okolí dnešního Vysokého Mýta bylo osídleno již v době raného středověku. Důležitou úlohu tu hrál premonstrátský klášter v nedaleké Litomyšli a také Vraclav, která byla správním střediskem celého regionu. Ve druhé třetině 13. století tu panovník hledal nové místo, kde by mohl vybudovat nové správní centrum celé oblasti a také opěrný bod své moci. Díky tomu tu Václav I. založil mezi řekou Loučnou a vsí Tisovou na důležité obchodní cestě vedoucí z Moravy na Choceň a dále do severovýchodních Čech nové trhové sídliště Mýto. Toto sídliště však existovalo jen krátce a brzy se začalo označovat jako Staré Mýto.

Dnešní město označované Vysoké Mýto bylo založeno zřejmě v letech 1258/1259 Přemyslem Otakarem II. na „zelené louce“ čtyři kilometry od Starého Mýta na křižovatce brněnské a olomoucké obchodní cesty. Důvodem k výběru nového místa byly mj. majetkoprávní spory se zástupci litomyšlského kláštera, na jehož pozemcích se Staré Mýto nacházelo. Jméno lokátora není známo, i když existují spekulace, že jím byl stejně jako v Poličce Konrád z Limberka, který přivedl osadníky ze severního Německa.

Další písemnou zprávu o městě máme z roku 1265, kdy Přemysl Otakar II. dal městu Poličce právo (magdeburské), které platilo ve Vysokém Mýtě a mělo se pro Poličku stát vzorem. Tato zpráva svědčí o tom, že se město rychle rozvíjelo.

Počátkem 14. století se Vysoké Mýto dostalo mezi tzv. královská věnná města, která zajišťovala důchod českých královen. Roku 1318 panovník obdařil Vysoké Mýto podobnými privilegii, jaká měla města Hradec Králové nebo Chrudim.

Roku 1421 dobyli město Pražané, kteří část obyvatel povraždili a některé části města vypálili. Poté Vysoké Mýto spravoval Diviš Bořek z Miletína se svým bratrem Bedřichem. Vysokomýtští stáli na straně táboritů a sirotků ještě roku 1434 v bitvě u Lipan. Roku 1436 uznali zástupci města Zikmunda Lucemburského, který město svěřil své manželce Barboře. V letech 1461 a 1517 město vyhořelo a následně bylo obnovováno. Citelné škody způsobilo řádění vojsk za třicetileté války a poválečná obnova byla přerušena dalším velkým požárem roku 1700. V průběhu 18. století prošlo mnoho domů barokní přestavbou, ale jejich podoba byla zničena požárem roku 1774. Ve druhé polovině 18. století procházela velkým stavebním rozkvětem zejména předměstí a díky tomu, že tu sídlila hulánská posádka, byly ve městě postaveny dlouhé budovy koníren a roku 1830 také velká nová kasárna. Roku 1850 se Vysoké Mýto stalo okresním městem a jeho rozvoj dále pokračoval, což bylo podpořeno také výstavbou lokální železnice z Chocně do Litomyšle. Koncem 19. století se Vysoké Mýto zařadilo mezi nejvýznamnější posádková města Čech a po okupaci roku 1968 tu bohužel byla jedna z nejpočetnějších sovětských posádek u nás, která po svém odchodu zanechala ve městě velké materiální i ekologické škody. Historické jádro města bylo naštěstí uchráněno před většími nežádoucími stavebními aktivitami a díky své zachovalosti bylo roku 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou.

V současné době žije ve Vysokém Mýtě přibližně 12 000 obyvatel.

Dne 8. září 2012, v rámci oslav 750. let založení města,byla slavnostně odhalena socha Přemysla Otakara II. Je dílem uměleckého kováře a sochaře Karla Bureše, který na její výrobu použil 300 kg železa.

Půdorys města a opevnění

Středověké domy

Církevní objekty

Sepsala Mgr. Blanka Rozkošná s využitím následující literatury:

  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1996
  • Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994
  • Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
  • Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997
nahoru