FENOMEN OTAKAROVÝCH MĚST

PROFILY MĚST Prezentace historie zakládání i trvání vybraných měst Otakarových
Původ měst Dříve než vyrostla první města v Evropě, existovala již po tisíciletí sídliště městského typu v různých částech světa, například v Mezopotámii, Egyptě, Indii.
Století měst Za čtvrtstoletí vlády Přemysla Otakara II., ve druhé polovině 13. století, přibylo jen v českých zemích prokazatelně více než 30 královských měst.
Funkce měst Města poskytla svým obyvatelům status měšťana, osoby nepodléhající tělesnému poddanství a robotám, s právem vykonávat svobodně řemeslo. Společnou funkcí středověkých měst je funkce trhová a řemeslně - výrobní. Díky hradbám představovala pro své obyvatele ostrovy relativního míru. Stala se místy zrodu samosprávy a demokratizace.
Proces zakládání První zakládací a výkonnou funkci města plnil tzv. lokátor - jmenovaný králem. Ten dohlížel nad přípravnými pracemi, vyměřováním městského půdorysu a parcelací, která je základem vnitřního urbanistického uspořádání města.
Půdorys Otakarových měst Města „na novině“ (nebo také na zelené louce, tedy zcela nová města) měla půdorys plánovitý a to buď pravidelný pravoúhlý (České Budějovice, Litovel), s ústředním náměstím (Vysoké Mýto, Klatovy) nebo s dominantní ulicí (Domažlice). Typově se půdorys dále člení na šachovnicový, žebrový, žebříkový. Naopak města navazující na předchozí osídlení mají zpravidla půdorys organický (nebo též rostlý).
Odkaz Otakarových měst spočívá v unikátní různorodosti urbanistického, krajinářského, správního i organizačního členění. Přežila celá staletí a adaptovala se na nové podmínky. Naprostá většina Otakarových měst uspěla, rozkvetla a slouží i dnešním generacím obyvatel
3D modely
Předchozí
nahoru