BEZDĚZ

Dnešní obec Bezděz se skládá ze dvou částí. Starší je část východní s románským kostelem sv. Jiljí. Předpokládá se, že v jeho sousedství stával velmožský dvorec, na němž kníže Bedřich vydal roku 1185 nejstarší listinu vztahující se k Bezdězu. Tato oblast, kterou dodnes tvoří nepravidelná zástavba, byla osídlena již ve 12. století. Asi 350 metrů severozápadně od ní se nacházel střed nově vysazeného města, které bylo budováno současně s hradem po polovině 13. století. Nově vysazené město se nijak nerozvíjelo, důvodem byl zřejmě nedostatek vody. Po několika desetiletích se Bezděz stává znovu vsí. Pravděpodobně proto nedocházelo ke stavebním přestavbám velkolepě pojatého kostela, který se nám dodnes dochoval v téměř nezměněné středověké podobě. Obě části odděluje rybník.

Založení města je spojeno s mnoha nejasnostmi a prolíná se s příběhem městečka Doksy. Výhodou pro lokátory Bezdězu byl již existující kostel (nemuseli počítat s náklady na výstavbu kostela nového) a hrad, který měl město chránit. Nevýhodou byl svažitý terén a zejména absence vodního toku. Zda nové město stagnovalo již za života Přemysla Otakara II. nebo bylo zničeno po jeho smrti, není známo. Pravděpodobně roku 1291 Václav II. znovu povýšil osadu na město, kterému dal soudní pravomoc. Ani v této době k rozvoji města nedošlo a roku 1304 byla městská práva Bezdězu převedena na nově založené město Nový Bezděz – dnešní Bělou pod Bezdězem.

Nově lokované město Bezděz bylo založeno na zelené louce na pravidelném půdorysu severozápadně od již existujícího středověkého osídlení. Po založení Nového Bezdězu měšťané nepochybně odešli tam; důkazem je syn rychtáře ve „Starém“ Bezdězu Ješek z Kluku, který se stal rychtářem v Novém Bezdězu, tedy Bělé pod Bezdězem. Vzhledem k tomu, že od poklesu Bezdězu z města na ves uplynulo více než 700 let, byla síť ulic značně změněna a nová zástavba původnímu rozměření domovních bloků již neodpovídá.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

• Lucie Kracíková, Jan Smetana: Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa, Praha 2000
• Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I., Praha 1996
• Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971
• Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech I, Praha 1977
• Petr Randus: Město Bezděz a jeho předpokládaná podoba. Vztah města a opevnění na Malém Bezdězu, in Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2018, Plzeň 2018
• Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997
• František Záruba: Hradní kaple I. Doba přemyslovská, Praha 2014