CHRUDIM

Nejpozději v 10. století bylo na ostrožně nad řekou Chrudimkou založeno hradiště, které bylo důležitým správním centrem a významnou oporou přemyslovské moci ve východních Čechách. Poprvé se toto hradiště připomíná k roku 993 a historikové ho ztotožňují se Starou Chrudimí. Roku 1055 zemřel na hradišti kníže Břetislav I., jak je zaznamenáno v Kosmově kronice. Ve 12. století tu existovala akropole s knížecím hradem, na jehož základech později vyrostl královský hrad a arciděkanský kostel.

Kdy přesně byla Chrudim jako královské město založena, není známo. Existuje nedatovaná zakládací listině Přemysla Otakara II. (neuvedeného roku dal Přemysl Otakar II. svolení k založení nového města u Staré Chrudimi). Badatelé se přiklánějí k době kolem roku 1260. Lokátor města Kunrát (Konrád) vybral pro nově zakládané město plochu staršího opevněného sídliště a knížecího hradu. Z dochované formulářové sbírky Jindřicha z Isernice ze dovídáme, že král přikázal lokátorovi Konrádovi, aby založil „nové město u Staré Chrudimi, k tomuto místu svou blízkostí přiléhající a sousedící“. Obyvatelé města se měli řídit jihlavským právem. Ihned po založení města s obdélným půdorysem bylo započato s budováním jeho opevnění. Součástí města od založení byl královský hrad a dominikánský klášter.

Počátkem 14. století se Chrudim stala věnným městem českých královen.

Ve 14. století se rozvíjela i předměstí, v té době východně až jihovýchodně od města vyrostlo Nové Město, později chráněné vlastními hradbami. Podobně byla chráněna i předměstí při řece Chrudimce. Díky tomu patřila Chrudim mezi nejzajímavější fortifikovaná města v Čechách.

Na přelomu 15. a 16. století dochází k rozkvětu města. Byly postaveny kostely sv. Kateřiny a sv. Michaela a také mnoho měšťanských domů, došlo k zesílení městského opevnění. Roku 1538 město vyhořelo. Doba druhé poloviny 16. století a počátku 17. století je spojena s obnovou města, která byla přerušena požárem roku 1641 (tehdy vyhořelo ve vnitřním městě 52 domů včetně staré radnice) a vpádem Švédů, kteří roku 1643 Chrudim vyplenili. Předbělohorského počtu domů bylo dosaženo až po polovině 18. století. Nejvýznamnějšími památkami z doby baroka je kapucínský klášter postavený po polovině 17. století a morový sloup na náměstí z let 1719 – 1734. Od poloviny 19. století Chrudim, po staletí krajské město, začaly zastiňovat nedaleké Pardubice. Roku 1990 bylo historické jádro Chrudimi prohlášeno městskou památkovou zónou. Ve městě se dochovaly církevní objekty a středověké domy.

V současné době žije v Chrudimi necelých 23 tisíc obyvatel.

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

• Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Praha 2000
• Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
• Vladislav Razím – Martin Ježek: Ke stavebnímu vývoji kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, in: Průzkumy památek I/2001, Praha 2001
• Ivo Šulc: Zmizelé Čechy – Chrudim, Praha – Litomyšl 2010
• Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997
• František Záruba: Hradní kaple I. doba přemyslovská, Praha 2014