KOUŘIM

Od první poloviny 9. století se nad meandrem říčky Kouřimky začalo formovat významné hradiště Stará Kouřim, které zaniklo ve druhé polovině století následujícího. V této době také vzniká na protilehlé trojúhelníkové ostrožně nad soutokem Kouřimky a Ždánického potoka nové, menší hradiště, které plnilo funkci přemyslovského správního centra. V jeho areálu byly postaveny kostely sv. Jiří (konec 10. stol.) a sv. Klimenta. Nejpozději v první polovině 13. století se utváří jihovýchodně od hradiště sv. Jiří menší opevněný areál s kostelem sv. Vojtěcha. Již v raném středověku byla Kouřim sídlem arcidiakonů.

Roku 1223 bylo svatojiřské hradiště (tehdy sídlo Děpolticů) v souvislosti s mocenskými boji rodu Přemyslovců zničeno, centrem osídlení se stala svažitá terasa na levém břehu Kouřimky. Založení královského města za vlády Václava I. nebo Přemysla Otakara II. vyplývalo z dosavadního významu této oblasti v přemyslovské správě a dlouhodobé sídelní tradice. Přímo v areálu velkoryse vysazeného královského města zřejmě již dříve existovala osada s románským kostelem, jenž zanikl při výstavbě nového městského chrámu. Nejstarší písemná zmínka o královském městě Kouřimi se zachovala z roku 1261. Po husitských válkách došlo k rozkvětu města, avšak v následujících staletích jeho hospodářství začalo stagnovat a zvláště po třicetileté válce význam Kouřimi upadal.

Kouřim byla vybudována na přibližně obdélném půdorysu s přesnou orientací dle světových stran. Západní okraj jádra prochází v přímé severo–jižní linii, okraj východní se z důvodu konfigurace terénu obloukovitě vypíná směrem k vodnímu roku. Střed dispozice tvoří rozsáhlé obdélníkové náměstí, v jehož jihovýchodním koutě je umístěn městský chrám sv. Štěpána. V průběhu 14. a 15. století byla plocha rynku roztříštěna stavbou radnice a přilehlých kupeckých krámů. Z náměstí vycházejí ve směru světových stran čtyři hlavní a čtyři vedlejší ulice. Nejdůležitější byla severo–jižní trasa, která je z důvodů reliéfu terénu vychýlena západním směrem, a trasa východo–západní, jejíž východní úsek je ve svažité poloze nad potokem veden původně vedlejší ulicí v severovýchodním koutě rynku. Plánovaná hlavní východní ulice se tak proměnila v drobné tržiště – tzv. Kozí plácek. Podobná prostranství, která existují na okrajích jádra – východně od městského kostela (Ptačí ryneček) a podél západní linie opevnění (Koňský trh – dnešní Nové Město), jsou snad pozůstatky předkolonizačního osídlení. V severozápadním koutě dispozice bylo záhy zřízeno významné proboštství cisterciáků s kostelem sv. Martina (zaniklo v 15. stol.). Jádro Kouřimi bylo ve druhé polovině 13. století obklopeno pásem opevnění se čtyřmi branami: Pražskou, Kolínskou, Malotickou, Olešeckou a katovou fortnou.

Na severním, východním a jižním předpolí města vznikla již ve středověku předměstí. Z nich pro blízkost vodního toku dosáhlo největší rozlohy předměstí východní (Kolínské), na jehož okraji byl založen špitál s kostelem sv. Maří Magdaleny (zanikl v 19. stol.). Do obrazu gotické Kouřimi náležely také starší kostely sv. Jiří, sv. Klimenta a sv. Vojtěcha, které pro svou polohu mimo rozsah hrazeného jádra města plnily funkci méně významných hřbitovních svatyní.

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/kostel-sv-stepana

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C5%99imsk%C3%BD_kraj

Text zpracoval Mgr. Vladimír RIŠLINK, vyslanec spolku Města Otakarova v Kolíně, ředitel Muzea v Kolíně