LITOVEL – Hanácké Benátky

Archeologické nálezy dokládají ve 12. století existenci předlokačního sídliště v místech dnešního Starého města. Zakládací listina Litovle se nedochovala. Nejstarší písemný doklad je listina krále Václava II. z 13. října 1287, která dokládá, že město založil jeho otec Přemysl Otakar II. Dokládá i jméno lokátora, kterým byl Heinrich Epich (listina mu potvrzuje majetek). Dendrologická analýza upřesnila stavbu náměstí na rok 1252-1256.

Město bylo založeno na několika ramenech řeky Moravy (nyní šesti), které spolu s hradbami tvořily i jeho ochranu. Pro množství vody vzniklo i pojmenování Hanácké Benátky. Půdorys města je pravidelný, šachovnicový, v centru dodnes zachovaný, včetně pozůstatků hradebních zdí. Velikost města uvnitř městských hradeb byla kolem 14ha (cca 370 x 380 m). Hradby samotné po svém dokončení v roce 1346 měly délku 1280 m.

Současně s městem byl za hradbami založen i klášter sv. Ducha, v 15. století byl husity vydrancován a po požáru už neobnoven. Město tehdy požádalo zemský sněm o určení ochránce, tím se stali pánové z Vlašimi, pak z Boskovic a konečně Lichtenštejnové. Z královského se tak stalo poddanské. Sídlo panství bylo na nedalekém Úsově, ve městě proto nebyl postaven zámek. Dominantou města je radnice, jejíž 65,4 m vysoká věž byla postavena přímo nad jedním ramenem Moravy, které (zaklenuté) protéká středem náměstí. Památkou mimořádného historického významu je unikátní vodní dílo Nečíz. Toto dílo bylo v minulosti překlenuto nejstarším kamenným mostem na Moravě. Dnes je nejstarší funkční most na Moravě rovněž v Litovli a pochází z roku 1592 (Svatojánský most).

V 16. století měla Litovel 525 usedlostí, po třicetileté válce, kdy byla vydrancována Švédy, počet obyvatel klesl, ale koncem 17. století se uvádí (včetně poddanských obcí) 430 obyvatel. V roce 2016 (s přidruženými obcemi) cca deset tisíc obyvatel. Vývoj města v moderní době přinesl jeho průmyslový a územní rozvoj za hradby města.

Vybraná literatura: