LOUNY

Ještě v první polovině 13. století byly Louny (tehdy označované jako Lúny) vsí, která sloužila též jako šlechtické sídlo. O podobě této vsi téměř nic nevíme. Není známá ani její velikost, ani přesná poloha, jen se předpokládá, že se rozkládala v místech dnešního Žateckého předměstí, kolem kostela sv. Petra.

Vysvětlení pro dnešní pojmenování města Louny je dvojí. Buď původ jména spočívá v označení pro luňáka nebo v osobním jménu „Lúň“. Samotné město Louny bylo budováno po polovině 13. století. V té době si Přemysl Otakar II. uvědomoval nutnost posílit  královskou moc a pozici v Poohří. Jako vládce země zabral v průběhu 60. let 13. století  Žerotínům území, kde zamýšlel založit nové město. Rokem založení se někdy uvádí rok 1268, neboť tohoto roku Přemysl Otakar II. vyměnil nedaleký Slavětín (který byl před rokem 1268 povýšen na městečko a náležel králi) s pražským biskupem za statky u Bechyně.

V případě Loun se uvažuje o tom, že nově založené město osídlili kolonizátoři, kteří přišli ze Saska. Tuto teorii podporuje skutečnost, že řada měšťanů měla ještě ve 14. století německá jména, a také fakt, že roku 1314 byla vydána listina sepsaná v německém jazyce, která je nejstarší v originále dochovanou listinou města. Mezi tehdejšími měšťany byli ale určitě i Češi, o čemž svědčí dodnes název jedné z ulic – Česká. Jméno lokátora není známo.

Když lokátor uvažoval o založení města, určitě chtěl využít výhodné křižovatky cest ze Žatce a Mostu do Prahy, vodního toku Ohře, a musel uvažovat také o místě, které by bylo výhodné z hlediska obranyschopnosti města. Těmto podmínkám starší osada u kostela sv. Petra nevyhovovala a proto byla vybrána terasa východně od tohoto kostela, na pravém břehu Ohře, která se nacházela nad říční hladinou. Půdorys města se samozřejmě musel přizpůsobit protáhlému tvaru terasy a získal tak podobu nepravidelného oválu o velikosti cca 8,5 hektaru, čímž se Louny řadí k nejmenším královským městům. (Pro srovnání: Most se rozkládal na území o rozloze cca 18 hektarů, Žatec na ploše cca 15,5 hektaru a Litoměřice cca 12,5 hektaru.) Ihned po založení města museli obyvatelé uvažovat o zajištění jeho obrany, tedy o opevnění města. V období vrcholného středověku prošlo město velkým rozvojem. Součástí středověkého města bylo založení několika významných církevních staveb.

Během třicetileté  bylo město silně zpustošeno a po válce zůstala polovina domů pustých. Po válce byla obnova města zpomalena morovou epidemií roku 1680, jíž podlehlo kolem 900 obyvatel. K dalšímu rozvoji města došlo až ve druhé polovině 18. století v souvislosti se stavbou nových císařských silnic.

V současné době žije ve městě přibližně osmnáct tisíc obyvatel.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Louny

http://www.louny.eu/cz/louny-pamatky/573/

Text zpracovala Mgr. Blanka ROZKOŠNÁ

Vybraná literatura:

• Antonín Hluštík – Jana Kuprová – Jan Mareš – Karel Mareš – Bohumír Roedl – Bedřich Štauber: Louny, Praha 2005
• Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I, Praha 2002
• Jiří Kuthan: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely, Vimperk 1994
• Dobroslav Líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001
• Emanuel Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
• Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997