ZROZENÍ KRÁLOVSKÝCH ČESKÝCH BUDĚJOVIC

Je září 2015 a máme skoro tři čtvrtě letošního jubilejního roku za sebou. V tomto roce bylo řečeno už mnoho o založení města Českých Budějovic, takže se pokusím vyhnout opakování a zároveň shrnout důležitá fakta či poznatky…

Začnu tím, že když jsme sem přicházeli na místo semináře, tedy někdejšího dominikánského kláštera, někdo z nás si možná všimnul zvláštního latinského nápisu nad portálem vstupní brány. Ten zhruba v českém překladu zní: „Toto místo je o 31 roků starší nežli město“. Je to důkaz toho, jak zdejší dominikáni v 18. století byli hrdi na svůj klášter i jeho historii a domnívali se, že jejich klášter je starší nežli zbytek města. Dnes víme, že tomu tak není, že obě tato místa byla založena prakticky současně, že se při vyměřování půdorysu města se počítalo již s výstavbou kláštera.

K založení města existuje poměrně málo konkrétních pramenů, existuje mnoho hypotéz a domněnek. V letošním roce se podařilo vydat knihu „Fundatio civitatis – Zrození královského města“, kde jsou některé hypotézy podrobněji představeny.

Nejprve mi dovolte stručnou časovou posloupnost některých okolností, jež předcházely vzniku města. Ještě určitě uslyšíte od dalších přednášejících, jak se prohluboval zájem českých panovníků o jihočeské území. Po roce 1258 přibývá počet návštěv PO II. v jižních Čechách (Písek, Zvíkov), a v této době u něj dozrává myšlenka na rozšíření sítě velkých měst a hradů v jižních Čechách – král zakládá další města, hrady a kláštery. V této zakladatelské činnosti spolupracuje se zvíkovským purkrabím, kterého známe pod jménem Hirzo a zhruba od této doby se rozbíhá královská lokační činnost i pro budoucí České Budějovice. Snad už koncem roku 1260 pojal PO II. myšlenku založit město v srdci jižních Čech, někde poblíž soutoku řek Vltavy a Malše. Vzniká i otázka, proč si nevybral k založení města staré hradiště v Doudlebech, které bylo k dispozici. Snad i proto, že bylo pro větší založení nevhodné a sevřené hlubokým údolím Malše. Dřívější zájmy o místo poblíž soutoku Vltavy s Malší projevili ovšem i Vítkovci. Vok z Rožmberka založil tržní centrum, dnešní Rožnov (pův. Rosenau nebo také Novum Forum, dnes část Českých Budějovic), ale nejpozději na jaře 1261 pochopil, že králův záměr je přednější a fakticky ze svého záměru vycouval a území „zanechal“ pro krále Přemysla. Na počátku 60 let se PO II. snaží získat pod svoji moc co největší území bezprostředně u soutoku řek. V r. 1262 získává toto místo od Čéče ze Železnice, kdy mu za něj poskytuje vesnici Bavorovice, kterou získal od benediktýnského řádu. Nedaleko zakládá hrad Hlubokou. Roku 1264 získává Bohdanice (poblíž dnešních Čtyř Dvorů či Českého Vrbného). Král PO II. se sešel se zvíkovským purkrabím Hirzem na hradě v Písku, osobně projednával otázky urbanizace okolí soutoku, i to jak proběhne výměna pozemků pro budoucí město. Právě tehdy vznikala možná tzv. lokační smlouva, smlouva mezi panovníkem a lokátorem Hirzem, jakožto „podnikatelem“. Snad k tomu došlo jen ústně. Dohodnuli se zřejmě rámcově i na velikosti a počtu obyvatel.

Místo budoucího města nebylo pusté, jak bychom si možná mysleli. Kolem budoucího kláštera a pozdějšího kostela sv. Mikuláše existovaly louky a pastviny již od raného středověku. Trojice hrobů pod presbytářem kostela Sv. Mikuláše, které snad patří do závěru 12. století, prokazuje pravděpodobnost, že osídlení na místě nově vznikajícího města již bylo před jeho založením. Zeměměřiči vytyčili půdorys budoucího města. Čas na vyměření ulic i náměstí byl příznivý, neboť léta 1262-1263 byla suchá – okolí soutoku bylo pravděpodobně vyschlé. Naopak v roce 1264 byly velké povodně na Vltavě. Uprostřed města bylo vyměřeno náměstí. Je zajímavé, že v okolí ČB vznikají vesnice, jejichž náves má svůj vzor i velikost v budějovickém náměstí. Jde o Staré Hodějovice, Hartmanice (u Dolního Bukovska), Radošovice (mezi ČB a Netolicemi). Zřejmě již v roce 1263 se začalo stavbou dominikánského kláštera – pro něj byl vybrán pozemek na okraji města přiléhající k toku tehdejšímu toku Vltavy. Pro klášter bylo vymezeno hospodářské zázemí a jeho obyvatelé dostali i louku na protější (západní) straně, za hradbami, na dnešním Sokolském ostrově. V létech 1263-65 došlo k jakémusi sporu o držbu právě tohoto pozemku a proto si roku 1265 dominikáni nechali k němu písemně potvrdit vlastnická práva. Listina z 10. 3. 1265,  potvrzující jejich práva, je dnes chápána jako listina „založení“města (jde o první písemný doklad o jeho existenci). Další dokument, který může potvrzovat, že panovník osobně viděl zakládání města ČB, je listina z 11. 7. 1265 – týkající se založení kláštera Melku v Rakouska – kde je jako svědek uváděn také Hirzo. V tomto termínu do ČB král zamířil, ačkoliv cestoval z Berouna do Prahy. Těžko říci, z jakého jiného důvodu by panovník volil takovou zajížďku. Je tedy dost možné, že se chtěl podívat na budování nového města. Město v té době nemělo název. Říkalo se mu u Budivojovic, podle staré osady blízko zakládaného města, kterou založil Budivoj ze Železnice. Jak město vypadalo v prvních 2 – 3 desetiletích, ukazují archeologické výzkumy. Velká část plochy byla rozdělena mezi kolonisty, které Hirzo přilákal z německy mluvících zemí, přišli hlavně kolonisté z Bavorska a přilehlých oblastí Rakous. Jednotlivé parcely byly rozděleny na 10-15 boxů, odděleny proutěnými ploty, za nimiž si měšťané vytyčili svůj vlastní prostor. Převažovaly dřevěné stavby, možná hrázděné, možná z části se základy pod povrchem (polozemnice). Zděné domy se objevují zhruba od 2/3 14. století. Zděnými stavbami od počátku byly stavby církevní – dominikánský klášter, kostel sv. Mikuláše. Městské hradby, vznikaly desetiletí, spíše staletí. Ještě 15 let po vzniku města nebyly hradby dokončeny. Město bylo terčem opakovaného útoku Vítkovů – pana Ojíře a pana Záviše z Falkenštejna, který pravděpodobně na celých 11 let celé město ovládnul. Teprve na zákrok Václava II se dostalo zpět do královských rukou. Kolem roku 1300 se stavba kostela sv. Mikuláše chýlila k dokončení, což potvrzuje nedávný nález mince. Pod dlažbou kostela byl totiž nalezen fenik z roku 1306, takže můžeme říci, že nejpozději roku 1306 byl prostor sv. Mikuláše zadlážděn. Nepříliš spolehlivé zprávy přináší údaj z roku 1301, že byly dokončeny městské hradby ve své původní podobě. Ve druhé čtvrtině 13. stol. rychle rostl dominikánský klášter. Roku 1274 došlo k vysvěcení prvního prostoru presbytáře, nicméně hlavní kostelní lodě pochází z poslední čtvrtiny 14. století.

O obyvatelstvu vzniklého města máme málo zpráv. Víme, že se město podařilo zalidnit. Písemné zprávy jsou poměrně pozdní. Pochází až z roku 1323, čili se jedná o třetí generaci zdejších obyvatel. O těch spojených se založením města nenajdeme takřka nic. Roku 1296 se objevuje jméno dědičného rychtáře Klarice. Listina z roku 1296 z městského archivu potvrzuje existenci dědičného rychtářského úřadu. Klaric byl dvořan, bankéř, poskytl hotovost králi, vlastnil stříbrné doly. Těžko říci, zda rychtářský úřad Klaric osobně vykonával.

Text je přepisem ústního projevu předneseného na semináři dne 19. 9. 2015

 

PhDr. DANIEL KOVÁŘ (nar. 1975 v Českých Budějovicích)

- vystudoval obor archivnictví na filozofické fakultě UK v Praze, ředitel Okresního archívu České Budějovice,

- autor mnoha odborných publikací – např. Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran; Českobudějovicko I. – Levý břeh Vltavy, Pravý břeh Vltavy; Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka; Příběhy budějovických pomníků; Budějovické hřbitovy; Královská pevnost na jihu Čech,

-          k výročí založení města vydal knihu Fundatio Civitatis – Zrození královského města Českých Budějovic

nahoru