Klášter

Konvent minoritů s kostelem sv. Máří Magdalény se začal stavět v době založení města, což dokládá tvarosloví druhotně použitých žeber i částečně dochovaný portál do sakristie, který je datován do poloviny 13. století. V 70. letech 13. století již klášter nepochybně fungoval. Svědčí o tom listina z roku 1272, v níž jsou jako svědkové uvedeni kvardián Jakub a bratr Fridrich.

Výstavba kostela i klausury postupovala pomalu. Ve 14. století se postupně stavěla či přestavovala loď, ve druhé čtvrtině 14. století křížová chodba s vysokými okny, která byla dostavěna až v době pozdní gotiky. Po dobytí města tábority (1426) byl konvent poškozen a opuštěn, ale řádoví bratři se brzy vrátili. V průběhu 16. století byl klášter nějakou dobu opuštěn a jeho budovy chátraly. Řeholníci tu žili znovu až koncem 16. století (písemná zpráva  z roku 1591). K poškození klášterních budov došlo také v důsledku požárů v letech 1508 a 1600 a třicetileté války.

Ve druhé polovině 17. století a v průběhu 18. století byl klášterní areál barokně přestavován, ale stavební práce na kostele ani konventu nebyly dokončeny. Roku 1785 byl konvent zrušen a roku 1788 klášterní areál koupilo město. Roku 1790 byl klášterní kostel změněn na kostel farní a některé části konventu začaly být využívány jako fara a škola.

Další zkázu znamenal požár roku 1792, kdy v červenci uhodil do kostela blesk a shořela jeho střecha. V letech 1801–1803 byla stržena klenba kostela a část obvodových zdí, získaný stavební materiál byl použit na opravu nedalekého měšťanského pivovaru. V 70. letech 19. století bylo zbouráno západní průčelí kostela včetně části věže a do části plochy kostela byla vestavěna škola.

Do dnešní doby se dochovala část obvodových zdí kostela a značná část gotických zdí konventu, v němž dnes sídlí muzeum.

http://www.muzeum-stribro.cz/o-nas/

nahoru