Sakrální stavby

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dosud stojí).Původně se jednalo o románský kostel, který je doložen v letech 1004 a 1206, na přelomu 12. a 13. století byl přestavěn. Tehdy kostel získal podobu románské dvouvěžové baziliky s trojicí apsid na východní straně. Z této stavby se do dnešní doby dochovala část románského kvádříkového zdiva dvouvěžového průčelí do výše 13 – 16 metrů, zazděné románské sdružené okno v západním průčelí a kamenná deska s reliéfní figurou muže, která pochází z doby před polovinou 13. století. Dnešní kostel byl postaven pravděpodobně ve druhé třetině 14. století, písemně je zdokumentováno, že roku 1336 se pracovalo na jeho stavbě. Roku 1380 se začalo s výstavbou zvonice. Po požárech v 18. století byl kostel několikrát opravován, k dalším úpravám došlo i v 19. století. Jedná se o síňové gotické trojlodí s užšími bočními loděmi a polygonálně ukončeným presbytářem; k jižní straně byla přistavěna předsíň, k severní straně předsíň a sakristie. Západní dvouvěžové průčelí je barokizováno a po jižní straně stojí zvonice. Okna v presbytáři i lodi jsou vysoká, hrotitá, s původními kružbami. Klenba v presbytáři je křížová žebrová, v závěru paprsčitá, klenby v trojlodí jsou taktéž křížové žebrové. Mobiliář je převážně ze 17. – 19. století. Nejstarší je románský reliéf sv. Petra z první poloviny 13. století, který je vezděn do ostění západního portálu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(%C5%BDatec)

https://www.muzeumzatec.cz/romanska-bazilika.html

Minoritský klášter s kostelem sv. Petra (dnes neexistuje) je v písemných pramenech poprvé zmíněn až roku 1313, ale postaven byl nepochybně již v průběhu 13. století; bližší datace je nemožná. Stával před dnešním pivovarem na náměstí Jana Žižky. Šlo nepochybně o velkou stavbu, což vyplývá z dochovaných zpráv, že se tu konala zasedání městské obce, pokud prostory na radnici byly nedostačující. Roku 1419 byl klášter vypleněn husity a následně zbořen, jeho zdivo bylo druhotně použito jako stavební materiál. Půdorys odhalený při archeologických vykopávkách je vyznačen dlažebními kostkami.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF_(%C5%BDatec)

Kostel sv. Václava (dosud stojí ve Svatováclavské ulici) na Podměstí, tedy Dolním předměstí, je původem středověký. Ve druhé polovině 14. století byl pod patronátem cechu pekařů. Po třicetileté válce byl koncem 17. století opraven a kompletně barokně přestavěn. Mobiliář pochází ze 17. a 18. století.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_(%C5%BDatec)

Kostel sv. Jakuba (dosud stojí v Tyršově ulici) na východním okraji Horního předměstí.Postaven byl koncem 15. století, ve druhé polovině 16. století byl přestavěn a roku 1904 obnoven. Jedná se o orientovaný jednolodní kostel s trojboce ukončeným presbytářem. Do sakristie vede gotický hrotitý pískovcový portál. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď je plochostropá. Cenné jsou čtyři náhrobníky ze 16. a 17. století, nejstarší z roku 1506. V současnosti se v kostele konají bohoslužby pravoslavné církve. V 16. století byl v sousedství kostela hlavní žatecký hřbitov.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_(%C5%BDatec)

Kostelík sv. Víta (dnes neexistuje) v dnešní Dvořákově ulici při západní hraně ostrožny byl postaven v průběhu 11. století jako jednolodní s užší poloválcovou apsidou, v jeho sousedství bylo pohřebiště. V písemných pramenech je naposledy doložen koncem 14. století. V průběhu 15. století byl rozebrán na stavební materiál. Archeologický průzkum odhalil, že stával v místech rozšíření ulice. Půdorys kostela je vyznačen v dlažbě.

https://www.muzeumzatec.cz/kostel-sv.-vita.html

Kostel neznámého zasvěcení (dnes neexistuje) stával na dnešním Chelčického náměstí. Víme o něm, že byl postaven rovněž v 11. století a k bohoslužbám byl využíván do konce 12. století. Na počátku 12. století byl na místě staršího kostelíka postaven nový větší románský kostel, se širší a delší lodí, poloválcovou apsidou a věží při západní straně. V jeho sousedství byl hřbitov založený nejspíše ve druhé čtvrtině 11. století. Kostel zanikl nejspíše kolem poloviny 13. století a jeho zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Na jeho místě byl postaven dřevěný dům. Novověké výkopy uprostřed náměstí vedly ke zničení většiny pozůstatků kostela.

Kostel neznámého zasvěcení, možná sv. Petra (dnes neexistuje) stával severně od kostela Nanebevzetí Panny Marie, v prostoru dnešního náměstí Jana Žižky. Původně byl součástí knížecího dvorce, i když oddělen, byl soukromou knížecí svatyní. Postaven byl z románského kvádříkového zdiva koncem 10. století nebo počátkem 11. století. Kolem kostela existovalo krátkou dobu pohřebiště. Zanikl koncem 12. století.

Kostel sv. Kříže (dnes neexistuje) byl dalším raně středověkým kostelem Žatce. Stával v místech dnešní chmelničky na náměstí Svobody. Díky archeologickému výzkumu známe mohutné základové zdivo a podobu první řady kvádříkového zdiva. Víme o něm, že byl jednolodní s pravoúhlým presbytářem, a historikové předpokládají, že byl postaven ve druhé polovině 12. století nebo první polovině 13. století. V písemných pramenech se o kostele píše roku 1616 a 1713 a v obou případech je uveden jako pustá stará kaple. Roku 1748 byl změněn na vojenskou strážnici, která byla později zbořena.

Kostel sv. Mikuláše (dnes neexistuje) na Pražském předměstí, který stával nedaleko křížení dnešních ulic Volyňských Čechů a Komenského aleje, je v písemných pramenech uveden roku 1341. Víme o něm, že roku 1733 byl opraven, později byl v průběhu druhé poloviny 18. století zbořen.

Kostel sv. Michaela (dnes neexistuje) na Pražském předměstí, který byl obklopen hřbitovem, stával v místech dnešního Nerudova náměstí. Roku 1356 je doložen jako farní, roku 1587 byl přestavěn či dokonce nově postaven. Po požáru roku 1681 byl opraven. Průběžně byl udržován až do velkého požáru roku 1788, po něm už nebyl obnoven. Následně byl na základě nařízení císaře Josefa II. zrušen.

Kaple sv. Anny s malým špitálem (dnes neexistuje) byla na Pražském předměstí postavena počátkem 40. let 18. století. Stávala nedaleko křižovatky Masarykovy ulice a ulice Volyňských Čechů. Svému účelu sloužila jen do roku 1786, kdy byla zrušena na základě josefínských dekretů.

https://www.muzeumzatec.cz/kaple-loreta.html

Kostel sv. Jana Evangelisty, kostel sv. Maří Magdaleny a kostel sv. Martina (dnes neexistují) na tzv. Podměstí, tedy Dolním předměstí, byly zničeny v průběhu 17. století.

Kostel sv. Prokopa (dnes neexistuje) býval na předměstí Dvorník za řekou Ohří. V písemných pramenech je kostel doložen roku 1359, v průběhu 17. a 18. století byl opravován. Roku 1828 byl kostel sv. Prokopa zbořen v souvislosti s výstavnou nového špitálu.

Kostel sv. Jana Křtitele na předměstí Mlynáře v dnešní ulici A. Heyduka byl zničen požárem roku 1908, po něm již nebyl obnoven.

https://www.muzeumzatec.cz/kostel-sv-jana-krtitele.html

Kaple sv. Lazara (dnes neexistuje) u popraviště, zdokumentovaná na vedutě Jana Willenberga, byla postavena ve středověku a označovala se jako „kostelík ubohých hříšníků“. Zrušena byla na základě josefínských dekretů. 

Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severu
Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie
nahoru