Exkurze 2020
Společnost Města Otakarova ve spolupráci s CA Martin Detours uskutečnila v termínu 16.-18. září 2020 exkurzi původně spojenou s vernisáží výstavy "Přemysl Otakar II. – král, rytíř, zakladatel" v sídle Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, Podmokelská 1/12, Krásné Březno. Výskyt coronaviru na pracovišti NPÚ však v programu udělal změnu. Vernisáž tedy proběhnout nemohla, ale naplánovaný program spolku Města Otakarova ano.
Děkujeme tímto Mgr. Blance Rozkošné a JUDr. Leošovi Heřmánkovi, kteří bohatý program připravili a zajistili vstup do míst (především kostelů), které běžně k vidění nejsou.
Středa 16. září 2020:
Velké Žernoseky, kostel sv. Mikuláše, pozdně gotický, vystavěn na počátku 16. stol. na místě původního dřevěného kostelíku. Obdélná jednolodní stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severní straně a průčelní hranolovou věží. Vybavení je pseudogotické z r. 1881. Na stěnách jsou umístěny kamenné náhrobníky, v dlažbě je náhrobník z červeného mramoru z r. 1614.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mikul%C3%A1%C5%A1e_(Velk%C3%A9_%C5%BDernoseky)
Penzion Aurelius – ubytování, degustace vína
Čtvrtek 17. září:
Hrad Střekov - hrad královského založení, zřejmě Janem Lucemburským. Od poloviny 16. století až do současnosti (s výjimkou doby socialismu) je ve vlastnictví rodiny Lobkoviců. Mezi jeho návštěvníky byli např. Johann Wolfgang Goethe, Richard Wagner nebo Karel Hynek Mácha. Tento hrad se řadí mezi rozvinuté hrady bergfritového typ, jehož stavba byla inspirována hrady kastelového typu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99ekov_(hrad)
Obec Svádov, kostel sv. Jakuba Staršího, pozdně gotický kostel ze druhé poloviny 15. století, další stavební práce probíhaly ještě kolem roku 1600 (zaklenutí lodi, věž a portály se znaky Salhausenů a Bocků). Pozoruhodný je zejména pískovcový renesanční oltář s alabastrovou výzdobou (V. Hörnig, 1606), kazatelna (před rokem 1581), kterou objednal Bedřich ze Salhausenu. Renesanční je také mramorová křtitelnice vytesaná kolem roku 1620, zdobená alabastrovými reliéfy Kristova křtu, Potopy a znaky Salhausenů. Pozornost si zaslouží také šest renesančních epitafů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_(Sv%C3%A1dov)
Obec Jedlka, poutní kostel sv. Anny, původně pozdně gotická stavba, která byla na počátku 18. století částečně barokizována, ale v zásadě si uchovala středověký ráz. Od 18. století až do 20. století byl tento kostel cílem mnoha slavných poutí. Za socialismu se Jedlka stala duchovním útočištěm řady režimem pronásledovaných osob. V nedávné době prošel kostel kompletní obnovou a znovu se stal oblíbeným poutním místem. Většina mobiliáře pochází z 18. a 19. století, ale zachována je cenná Pieta z počátku 15. století, kterou jste možná viděli na některé z výstav věnovaných středověkému umění, nebo Krucifix s Ukřižovaným z doby kolem roku 1520. Zajímavostí je, že na varhany, které pocházejí z dílny bratří Fellerů v Libouchci přispěl císař František Josef I., který poslal 358 zlatých. Díky tomu je varhanní skříň zdobena kopií císařské koruny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Anny_(Jedlka)
Děčín, Kamenný most přes řeku Ploučnici z druhé poloviny 16. století (1564-1569), pozdní gotika (časově již renesance), dlouhý 84 metrů a široký 4,8 metru. Dnes pouze pro pěší. Barokní sousoší představující české patrony svatého Víta, svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého je dílem sochaře M. J. Brokofa.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Starom%C4%9Bstsk%C3%BD_most
Děčín, hladový kámen
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladov%C3%BD_k%C3%A1men_v_D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%C4%9B
Benešov nad Ploučnicí, zámecký komplex Zámecký komplex, národní kulturní památka, zahrnuje soubor sedmi historických budov v centru města a skládá se z tzv. Horního a Dolního zámku. Horní zámek postaven v letech 1522-1524, Dolní zámek v letech 1540-1544.
https://www.hrady.cz/?OID=6880
Benešov nad Ploučnicí, kostel Narození Panny Marie, mimořádně vzácně dochovaná goticko – renesanční stavba v nenarušené podobě. Postaven byl v letech 1483-1557 na místě starší sakrální budovy, z níž se dochovala věž, plnící původně obrannou funkci. Jedná se o pozdně gotické halové trojlodí zaklenuté na počátku 16. století. Pozoruhodná Salhausenská kaple je cenná také díky souboru kamenných renesančních a raně barokních náhrobků a epitafů ze 16. a 17. století. Většina mobiliáře pochází z 18. století, ze středověku se dochovala pozdně gotická křtitelnice z roku 1483. Pískovcová kazatelna, která je dílem Hanse Köhlera z Míšně, byla vytesána tímto mistrem ve třetí čtvrtině 16. století; místo "nohy kazatelny" uvidíme sochu sv. Jana Křtitele.
Velké Žernoseky, prohlídka vinohradu, západ slunce nad Portou Bohemicou
https://cs.wikipedia.org/wiki/Porta_Bohemica
Pátek 18. září:
Krásné Březno, kostel sv. Floriána, kostel sv. Floriána (postaven v letech 1597-1606), unikátní památka tzv. saské renesance, vyniká např. síťovou žebrovou klenbou nebo diamantovými portály. Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela ojedinělý renesanční oltář s alabastrovými reliéfy z roku 1604, jehož ústředním motivem je rodokmen Ježíše Krista (tzv. Strom Jesse), u nás věc zcela nevídaná. Vzhledem k tomu, že se kostel dochoval bez sebemenších stavebních změn, je zapsán do seznamu národních kulturních památek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Flori%C3%A1na_(Kr%C3%A1sn%C3%A9_B%C5%99ezno)
Kostel se nachází hned vedle výstavní síně Národního památkového ústavu, kde je umístěna výstava Přemysl Otakar II. – král, rytíř, zakladatel.
Stadice – obec spojena s pověstí o Přemyslu Oráči (povolán z pole nedaleko odtud na český trůn kněžnou Libuší). Legendu připomíná pomník z roku 1841, z dílny architekta F. Staumanna. Desky s reliéfy pocházejí z dílny známého sochaře Josefa Maxe. Zhotovení pomníku iniciovali Nosticové. Památník stojí na místě, které se označuje jako Královské pole, a je národní kulturní památkou. Zajímavostí je, že rozměry Královského pole byly ve středověku základem české polní míry. Dalšími památkami je tzv. Přemyslův statek s pamětní deskou nebo Královský pramen s lípou.
http://www.ceskestredohori.cz/mista/stadice-pamatnik-premysla-orace.htm
Bohosudov – bazilika Panny Marie Bolestné s ambity a bývalou jezuitskou rezidencí. Významné poutní místo a jeden z nejdůležitějších severočeských kostelů. Na počátku 20. století druhé nejnavštěvovanější poutní místo v litoměřické diecézi. Poutní tradice je tu živá dodnes, každoročně se jí účastní také přibližně pět set Lužických Srbů. Dnešní bazilika byla postavena na místě starších sakrálních staveb v letech 1701-1708. Je dílem stavitelů Giulia a Octavia Broggiů. Dominantou interiéru je baldachýnový oltář s postavou Krista na zeměkouli, který v letech 1707-1714 vyřezal Franz Tollinger. Roku 2018 bazilika prohlášena národní kulturní památkou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_Panny_Marie_Bolestn%C3%A9_(Bohosudov)
Krupka – město s hornickou minulostí a cennými středověkými památkami. Nejstarší zprávu o těžbě cínu v této oblasti najdeme ze zprávě španělského cestovatele a diplomata židovského původu Abrahama ben Jakoba ze 60. let 10. století. Jako město je Krupka poprvé v písemných pramenech uvedena roku 1330, kdy ji český král Jan Lucemburský daroval rodu Koldiců. Předpokládá se, že město bylo založeno mezi lety 1305-1330.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (v písemných pramenech poprvé ve druhé polovině 13. století). Kolem roku 1484 byl zásadně přestavěn, zřejmě poté, co byl poškozen požárem. Poté prošel ještě několika drobnými stavebními úpravami, v letech 1909-1935 proběhla rozsáhlá puristická oprava. Ze sousední středověké zvonice se ohlašovaly počátky hornických směn. Kostel sv. Ducha byl postaven před polovinou 15. století, ale roku 1538 vyhořel a byl znovu vystavěn. V 19. století byl novogoticky přestavěn. Ve 20. století byl vykraden a v kostela zbyla jen dřevěná konstrukce oltáře. Pro dějiny kostela je důležité, že roku 1444 byl připojen ke špitálu. V hrobce před oltářem jsou pohřbeni pacienti tehdejšího špitálu, kteří podlehli moru.
Hřbitovní kostel sv. Anny, vystavěn v průběhu 16. a 17. století, později byl několikrát upravován. Jeho interiér byl původně vyzdoben nástěnnými malbami, které byly později překryty a viditelná zůstala jen postava Martina Luthera vedle vítězného oblouku, která je jeho nejstarším dochovaným zobrazením v Čechách.
Zřícenina hradu snad z počátku 14. století (Václavem II.). Od r. 1330 majetkem Koldiců. Koncem 17. století nechali Šternberkové do areálu hradu vestavět úřední dům.
Dalšími památkami Krupky jsou Kalvárie s křížovou cestou z 18. a 19. století, v původně renesančním domě se nachází muzeum s expozicí o dějinách těžby cínu a sbírkami geologie, mineralogie a paleontologie. Navštívit je také možné veřejnosti přístupný důl označovaný jako Štola Martin nebo ruiny kostela sv. Prokopa ze 13. století, který roku 1939 vyhořel a nachází se při silnici z krupky do Teplic.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krupka
