Exkurze 2021 – Loket, Ostrov, Cheb

Společnost Města Otakarova ve spolupráci s CA Martin Detours vyrazila 3.-4. srpna 2021 do západní části Českého království na místa, která nějakým způsobem odráží i pohyb krále Přemysla Otakar II. a jeho dobu. Vyzbrojeni očkovacími či testovacími PCR testy a průvodci Mgr. Blankou Rozkošnou a Mgr. Martinem Polák vyrazili jsme do nejistého počasí, které nám však na konec zachovalo jakous takous přízeň.

Program byl náročný, zajímavý a díky B.Rozkošné, která zajistila i místní průvodce, jsme se navštívili zákoutí, která běžný turista nemá možnost spatřit. 

PROGRAM:

4. srpen 2021 (středa)

Loket se řadí mezi města založená Přemyslem Otakarem II. Samotné město je o trochu mladší než loketský hrad, jehož historie sahá až do 12. století. Město jsme objížděli podél meandru Ohře a mohli sledovat zbytky hradebních zdí s pěti baštami a dvěma věžemi. Po zaparkování na náměstí, přímo u kostela sv. Václava, jsme se vydali na hrad. Ten byl postaven ve třetí čtvrtině 12. století, ve druhé polovině 15. století a na počátku 16. století byl pozdně goticky přestavěn. V letech 1797–1822 byl adaptován pro potřeby věznice (až do roku 1948). První část prohlídky jsme využili místní průvodkyně, ale poté jsme si mohli hrad a jeho místnosti "prolézat" libovolně sami. Jsou zde umístěny sbírky nábytku, obrazů, porcelánu, minerálů, zbraní nebo expozici útrpného práva. Zajímavostí je část (4 kg) nejstaršího známého českého meteoritu, který byl nalezen údajně roku 1422. Pochopitelně jsme vystoupali na ochoz hradní věže a podívali se na město a okolí z výšky. Město Loket nebylo nikdy dobyto nepřátelskými vojsky a při pohledu od Ohře (tedy zdola nahoru) či pohledu z Černé věže (shora dolu) je celkem jasno proč. Nebudeme napovídat – vydejte se tam sami. Městečko samo je mimořádně malebné a útulné.

Ostrov nad Ohří. O vzniku Ostrova se písemné doklady nedochovaly. Předpokládá se počátek 13. století, čemuž odpovídá podoba dodnes dochovaného románského hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího, který byl postaven v první třetině 13. století. Tento kostel není běžně turisticky přístupný, ale díky Mgr. Rozkošné jsme měli možnost nahlédnout a obdivovat nástěnné malby raně gotické, renesanční a raně barokní (motivy andělů a symbolů smrti). Kolem kostela se kdysi rozkládala předlokační osada, později označovaná jako Staré Město.

Nové město bylo založeno na strategicky významném místě – na obchodní stezce, která vedla z Chebska na Žatecko a Prahu a jeho fundátorem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II. Opět jsme míjeli zbytky opevnění ze 14. století na západní straně města pod farním kostelem, tedy dolní část Prašné věže a přilehlé části hradebních zdí. Prohlídku jsme začali v městského kostele sv. Michaela archanděla (původně sv. Mikuláše), který je v písemných pramenech poprvé doložen až roku 1384, ale byl postaven již v poslední čtvrtině 13. století. Z této doby se dodnes zachoval tympanon vstupního portálu se slepými kružbami, rostlinným ornamentem a maskou a také křížová žebrová klenba v podvěží. Roku 1567 vyhořel až na spodní část věže a v následujících pěti letech byl nejen opraven, ale také výrazně přestavěn. Opravami procházel i později. Kostel má podobu trojlodí saského typu, které se vyznačuje úzkými nízkými bočními loděmi s emporami.

Druhým zajímavým místem je areál dnešního tzv. Šlikovského zámku, který je v písemných pramenech poprvé uveden roku 1545, ale má starší základ. Pod jedním z křídel zámku bylo nalezeno relativně rozsáhlé gotické sklepení zaklenuté valenou klenbou. Pravděpodobně se jedná o zbytek nedochovaného hradu, který byl opěrným bodem Přemysla Otakara II. Po roce 1625 si Ostrov jako reprezentativní sídlo vybrali vévodové sasko – lauenburští, kteří zahájili přestavbu zámku. V současné době se zde nachází informační centrum, muzeum a kanceláře městského úřadu. Zasklená dvorana s výstavou místního porcelánu, kavárnou a nádherným prostorem doslova bere dech. Zámek je nepochybně kulturním a společenským centrem města již svou nově opravenou podobou. Děkujeme Lence Jabůrkové, vedoucí informačního centra, která pro nás zajistila kometovanou prohlídku a dala nahlédnout do historie nové i staré. Všem starostům bychom přáli vidět zasedací síň zastupitelů, která může směle sloužit (a slouží) i mezinárodním konferencím.

Třetím navštíveným místem je klášterní areál nazývaný též Posvátný okrsek. Jde o komplex historických budov postupně budovaných od poloviny 17. století. Jako první tu vznikla pohřební kaple sv. Anny, dále kostel Zvěstování Panně Marii s přilehlým konventem, kaple sv. Floriana a kaple Panny Marie Einsiedelnské. Souborem budov Posvátného okrsku nás provedla vedoucí klášterního areálu, paní Jarka Uremović Jůnková.

Na závěr prohlídky města jsme se zastavili ve druhé městské památkové zóně. V průběhu 50. let minulého století bylo východně od historického města založeno zcela nové sídliště ve stylu tzv. socialistického realismu, který k nám byl importován z tehdejšího Sovětského svazu. Pro milovníky moderní architektury jde o unikátní urbanistický celek.

Bohužel neúprosný čas a déšť nám nedovolil navštívit i areál parku. Místní velkolepou zahradu začal budovat před rokem 1642 Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský, za značné finanční prostředky. Svou rozsáhností, rozmanitostí a kultivovaností neměla ostrovská zámecká zahrada v Čechách obdoby a její věhlas přesahoval oblasti střední Evropy. V posledních letech probíhají v zámeckém parku rozsáhlé úpravy, jejichž cílem je nejen obnova, ale i připomenutí bývalé proslulosti tohoto místa.

Nocleh Františkovy Lázně, hotel Bohemia – spokojeni

5. srpen 2021 (čtvrtek)

Byť nás ráno nepotěšilo destěm, krátkou procházku hlavní lázeňskou třídou Františkových Lázní jsme si nenechali ujít. Poté jsme se rychle přesunuli do Chebu.

Cheb patří k nejvýznamnějším městům západních Čech. V písemných pramenech je poprvé doložen v listině německého krále Jindřicha IV., vydané 13. února 1061. Roku 1157 město získal císař Friedrich Barbarossa, který tu nechal postavit císařskou falc, jedinou na našem územím, která byla později přestavěna na hrad.

Prohlídku města jsme zahájili u kostela sv. Bartoloměje (1414). Roku 1945 byl poškozen výbuchem a posléze byla při jeho restaurování objevena torza gotických nástěnných maleb (nejúplnější zobrazuji Pannu Marii s donátorem). Kostel  byl vrácen Křížovníkům s červenou hvězdou, a jeho vnitřek lze nahlédnout jen přes mříž. Pokračovali jsme kostelem sv. Mikuláše (1212–1230 jako trojlodní románská bazilika). Během staletí několikrát vyhořel, jeho dvě věže byly poškozeny náletem v dubnu roku 1945, kdy shořely jejich střechy. Teprve od roku 2008 jsou věže opět zakončeny špičatými jehlany! Další cesta vedla na náměstí, jehož symbolem je určitě Špalíček. Jde o komplex jedenácti domů rozdělených uzounkou Kramářskou uličkou širokou pouhých 160 cm, které tu byly postaveny v průběhu 13.-15. století. Nedaleký Pachelbelův dům (dnes Muzeum Cheb) byl roku 1634 svědkem zavraždění Albrechta z Valdštejna. Veškeré další prohlídky zajistila průvodkyně Jitka Šindelářová (Cestovní agentura Reisen in Bőhmen) půd městských domů s průvodkyní. Jde o nejvýznamnější soubor historických dřevěných konstrukcí od středověku do 20. století. Město Cheb za tento počin získalo cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Na náměstí jsme chvíli poseděli na lavičce Václava Havla.

Kostela Zvěstování Panně Marie, který je součástí areálu františkánského kláštera. Tento kostel, vysvěcený roku 1285 za účasti pěti biskupů a římského císaře Rudolfa I., je zajímavý tím, že v něm byli oddáni český král Václav II. (syn Přemysla Otakara II.) a Rudolfova dcera Guta. Kdo byl na prohlídce krovů s panem doktorem Bláhou v Českých Budějovicích, ví, že zdejší krov z roku 1319 je nejstarším dochovaným krovem v Čechách. Kostel je společně s křížovou chodbou, jejíž klenba z 15. století je zdobena malbami, nejkrásnější ukázkou gotického stavitelství Chebu. Františkáni zde žili až do roku 1950, kdy byli násilně vyhnáni. Svazky ze zdejší obrovské knihovny Františkánů má ve svém vlastnictví Národní knihovna. Na místě samém zůstaly původní prázdné regály – mohli jsme výjimečně nahlédnout. 

Nejvýznamnější památkou města je hrad ze druhé poloviny 12. století s dochovanou Černou věží, zbytky hradního paláce a unikátní dvoupatrovou románsko – gotickou kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly. Mimochedem před vstupem do hradního areálu nechalo Město Cheb (jako první v Česku) umístit Štaufský sloup.

Nutno říci, že všechna navštívená místa, byla pro nás velikým překvapením. Ovšem Cheb je v této trojici vizuálně i historicky v rámci Českého království (a potažmo v České republice) místem nezvyklým a opravdu výjimečným.