OSOBNOST A DOBA PŘEMYSLA OTAKARA II.
V úvodu připomínám, že základy moderních studií v české literatuře o PO II. položil např. Josef Šusta nebo Václav Novotný. Pokud jde o můj obor historie umění, rád bych zmínil prof. Karla Hýla. Napsal kdysi dnes skoro zapomenout knihu – věnovanou kříži POII. a řekl bych, že je to práce velmi důležitá. Představuje velký mezník.
Já se k POII. dostal koncem 60. let minulého století. Později na jedné konferenci jsem přednesl nástin knihy o POII. (napsaná byla před převratem, vyšla až v roce 1993), kde byla přítomna doc. Sáša Dušková, z brněnské univerzity, která pravila, že tak si krále POII. představovala. Byla to velká poklona, neboť ona znala dobu POII. jako málokdo – mimo jiné editovala kodex listin z doby krále POII. Jeden z koryfejů mého oboru, když jsem projevil zájem o studium POII., my kdysi řekl: „S tím nic nenaděláte, to je jenom válečník.“ Snad jsem ukázal, že to tak nebylo.
Další dobrý zdroj informací o době krále POII. je kniha Dobroslavy Menclové o českých hradech.
Položme si otázku – do jaké míry může panovník, v tomto případě sedící na Pražském hradě, ovlivnit svoji dobu? Jak může odolávat tlaku určitých situací? Nakolik plave v dobovém proudu? Myslím si, že POII., aspoň já to tak cítil, byl člověk nesmírně schopný, nesmírně cílevědomý a velmi kreativní. Dovedl pochopit ducha doby, což se značí v mnoha věcech. Pro srovnání – jeho syn Václav II. šel v mnoha ohledech jinými cestami a používal jiné způsoby vládnutí. Znovu se vracím k době PO II. Nemusím připomínat, že ČB jsou dítětem jeho doby. Když se podíváme na mapu Českých zemí, tak jak vypadala v době kolem roku 1200, tedy půl století před tím než se PO II. ujal vlády, bychom byli překvapeni tím, jak málo měst u nás bylo. Jaká vlastně? Samozřejmě Praha. V průběhu prvních desetiletí 13. století nastala krystalizace Olomouce, Znojma a Brna. V Čechách samotných nenapočteme moc měst. Žatec, Litoměřice, Hradec Králové. Pak najednou za POI., zvláště v posledním desetiletí jeho vlády, vidíme, jak se naše země dostala do pohybu, který se zrychluje za doby Václava I. a vrcholí za vlády POII. (ta počíná v Rakousku 1251, v Čechách 1253 a trvá až do katastrofy na Moravském poli roku 1278).
Za jeho vlády vzniká mnoho (zhruba tři desítky) královských měst. Když se to přepočte na průměr – rok co rok jedno nové královské město. A nejsou to města jen v Čechách a na Moravě, ale i ve Štýrsku, v Rakousku (např. Marchegg) a jinde. Obraz měst v českých zemích v době POII. se nesmírně výrazně proměnil v mnoha ohledech.
Ve Zbraslavské kronice se píše, že města byla zakládána k obraně této země, nepochybně tady hrálo roli boření starých hradských center a vytváření moderních městských středisek tak, jak byla rozšířena v západní Evropě nebo v částech Evropy střední. Byl to proces, který se netýkal jen českých zemí. Byly učiněny kroky a založeny městské konglomerace do značné míry určující sídelní strukturu až do dnešních dnů. Řada Otakarových měst sloužila dlouhá léta jako okresní či krajská města. Ve střední Evropě najdeme zajímavé paralely. Slezsko, kde vzniká ve 13. století zhruba 130 měst. V počtu slezských měst však nejde jen o města královská, ale i poddanská a církevní. Pro dobu POII. je nesmírně důležitý zisk babenberského dědictví, tzn. získání vlády v Rakousku, který následuje po bitvě u Kresenbrunu v roce 1260. Následuje zisk vlády ve Štýrsku a rozšíření moci Otakarovy na Korutany, Kraňsko, atd. Tato území byla pod nadvládou POII. různě dlouhou dobu – nejdéle hornorakouská místa hraničící s jižními Čechami. Když se na to podívám jenom z pohledu historika architektury či umění, pak je nápadná určitá integrace architektury, tedy „stylového výrazu“, v Rakousku s přemyslovskou architekturou v Čechách, přinejmenším v jižních Čechách. Jakoby zde působili stejní stavitelé, stejní např. v jihočeském Písku nebo dolnorakouské Křemži. Je zde nesmírně nápadná afinita. Probíhala také rychlá výstavba nových hradů, resp. přestavba hradů stávajících – Zvíkov (ale jen královský palác, hrad sám, je staršího založení), novostavba Bezdězu, Špilberk, nejstarší části hradu Buchlova, Písek, svými kořeny sem spadá i hrad Hluboká. Otakarovy hrady jsou perlami české hradní architektury. Hradní architektura Otakarova překonávala vše, co dosud do této doby vzniklo v Čechách. Svojí okázalostí, nároky na reprezentaci, nároky na bydlení – to dokládají např. dlaždice na královských hradech (známy jsou ze Zvíkova a Písku), které oslavují českého krále (text na nich v překladu „Králi, ty jsi míru ochrana“), jako znak je použit dvouocasý lev. Hrady POII. mají něco, co by se v „odbornické“ řeči nazvalo ikonografickým nábojem. Nechybí v nich explicitní výrazná postava českého krále jako obránce míru.
Nelze opomenout sakrální stavby POII. Platí téměř: co vznik královského města, to vznik přinejmenším jednoho kláštera. Přicházejí městské řády, zejména dominikáni a minorité. Pozornost věnuje POII. také klášterům v Rakousku. Zmínit nutno Heiligenkreuz u Vídně nebo Lilienfeld, kde je POII. dokonce uveden v listinách jako jeho druhý fundátor (zakladatel) kláštera. Když to shrnu: doba POII. je velká doba. Jsem také rád, že náměstí v Českých Budějovicích má název POII. Že již není náměstí Žižkovo, který Budějovice neměl rád a Budějovice neměly rády Žižku.
Zaznělo to tu několikrát jméno Hirzo. Jméno Hirzo bylo známo již na dvoře krále Václava I. a to jako „mistra královské kuchyně“, což označuje vysokého hodnostáře, který měl na starosti zásobování královského dvora. Později se s ním setkáváme na Zvíkově, pak najednou mizí, zřejmě za blízký postoj ke králi Václavu I. ve sporu se synem POII. Znovu se ale objevuje jako purkrabí na Zvíkově a spolupůsobil také při založení kláštera Zlaté koruny 1263, kde byl po své smrti pohřben a kde je pochovaný dosud. Zúčastnil se výstavby ČB 1265. Je zajímavé, že v téže době jsou zakládány vesnice půdorysem připomínající ČB. Na území jižních Čech by se jich našlo víc. Např. lokalita Dolní Vltavice (zmizela pod hladinou Lipna). Máme štěstí, že známe osobnost, která město spoluzaložila a že o ní přece jenom víme něco více.
ČB se způsobem utváření řadí k těm městům Otakarovým, které mají jasnou dispozici centrálního náměstí s pravidelně rozměřenou uliční sítí. Podobná města jsou Vysoké Mýto a Uherský Brod. ČB nepatří k největším rozlohou, ale nepochybně patří k městům významným.
Např. město Marchegg v Dolním Rakousku má rozlohu 64 ha. (ČB 21 ha). Marchegg byl vysunut na hranice s Uherským státem do konfliktní polohy, město mělo za cíl sloužit jako východisko vojska pro případné válečné konflikty, neboť okamžitě při založení bylo budováno silné městské opevnění.
Městská opevnění jsou samostatným tématem. Král a královská kancelář do výstavby určitým způsobem zasahovali. Máme štěstí, že se do našich dob dochovaly čtyři listiny v tzv. formulářových sbírkách, kterým historici dost dlouho zbytečně nedůvěřovali, obsahující nařízení královské kanceláře pro výstavbu městských opevnění. V listinách jsou také uváděny určité úlevy pro města zřizující hradby a naprosto přesně stanoveny předpisy, jak mají městská opevnění vypadat.
Zakončit zamyšlení nad POII. nelze jinak než jeho katastrofálním momentem – bitvou na Moravském poli 26.8.1278. Budějovické občany může potěšit, že král táhnul do svého posledního boje pod heslem – za Budějovice a Prahu.
Text je přepisem ústního projevu předneseného na semináři dne 19.9.2015
PROF. JIŘÍ KUTHAN (nar. 13.6.1945 v Písku)
- český historik a historik umění,
- vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na katolické teologické fakultě UK,
- odborně se zabývá především architekturou a uměním doby posledních Přemyslovců, Lucemburků, Jagellovců,
- výběr z děl, která se zabývají dobou Přemysla Otakara II.: Gotická architektura v jižních Čechách : Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II.; Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku; Přemysl Otakar II : král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš