Hrad

Dějiny hradu v době středověku

Hrad byl postaven v průběhu 60. – 70. let 13. století v době panování Přemysla Otakara II. Svědčí o tom mj. stropní trám jižního paláce horního hradu (dendrochronologicky datován do let 1270–1271). Cílem bylo vybudování silného opěrného centra proti Ronovcům a Markvarticům a také ochrana důležité obchodní cesty vedoucí od Mělníka do Žitavy.

V písemných pramenech je Bezděz uveden roku 1264 v souvislosti se snahou panovníka o založení města v okolí hradu. Tuto listinu podepsal jako svědek Joannes villicus de Bezdetz. Není ovšem zcela jasné, zda se označení Bezdetz vztahovalo k hradu nebo stejnojmenné osadě s románským kostelem, který se dochoval dodnes.

Po smrti Přemysla Otakara II. byl na hradě vězněn kralevic Václav (pozdější král Václav II.). Správce země, Ota Braniborský, jej nechal na Bezděz převézt v noci ze 25. na 26. ledna 1279 společně s ovdovělou královnou Kunhutou a nuceně tam trávil čas až do počátku září téhož roku.

Po smrti Václava II. měl hrad v zástavě Ronovec Půta z Frýdlantu, později Hynek Berka z Dubé, který s vědomím panovníka přenesl roku 1304 městská práva z Bezdězu na nově založené město zvané Nový Bezděz (dnes Bělá pod Bezdězem).

Nejpozději za Karla IV. byl hrad ze zástavy vyplacen, Karel IV. jej dokonce v Maiestas Carolina zařadil mezi hrady nezcizitelné od koruny. Karel IV. na Bezdězu rád pobýval a roku 1366 ve spolupráci s purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna nedaleko hradu založil Velký rybník, dnes známý pod názvem Máchovo jezero.

Václav IV. dal později Bezděz do zástavy markrabímu Prokopovi.

Od počátku husitských válek až do třetí čtvrtiny 15. století jej měli v zástavě páni z Michalovic. Hrad byl vnímán jako nedobytné sídlo katolické šlechty a v neklidných dobách husitských válek sem byly převezeny zemské desky, církevní předměty a také cenné předměty z okolí, útočiště tu našli řeholníci z husity zničeného cisterciáckého kláštera Hradiště (poblíž Mnichova Hradiště) nebo několik vyšehradských kanovníků.

Popis hradu

O výstavbu hradu se zasloužila nejspíše hessenská stavební huť a také královská česká stavební huť. Svědčí o tom zejména podoba hradní kaple.

Hradní areál se skládá z několika budov. Jednou z nich je palác manů, jehož přízemí s rovnými trámovými stropy plnilo funkci provozního zázemí. V patře byly obytné místnosti, nejhonosnější byl středový sál zaklenutý dvěma poli křížové žebrové klenby osvětlený dvěma gotickými kružbovými okny. S ním sousedily dvě místnosti, jedna byla zaklenuta křížovou klenbou, druhá opatřena srubem. Manové byli nižší šlechtici plnící zejména vojenské povinnosti související s obranou hradu. V letech 2009–2018 byl manský palác kompletně rekonstruován.

Další součástí hradního areálu je purkrabský palác, který byl sídlem správce hradu a v době nepřítomnosti panovníka současně jeho zástupcem.

Nejvýstavnějším a největším palácem je obydlí panovníka neboli palác královský. Na něj navazovala kaple, která patří mezi nejhodnotnější hradní kaple v Čechách. Je to jednolodní prostor zaklenutý dvěma poli křížové klenby. V její západní části je tribuna, kterou v době bohoslužeb využíval panovník. V patře kaple je ochoz zaklenutý křížovou klenbou bez žeber. Ochoz měl v případě potřeby obranný účel.

Hrad chránila klasická okrouhlá věž bergfrit, označovaná někdy jako věž čertova, a tzv. Velká věž, která vykazuje rovněž klasické znaky bergfritu.