Rozvoj města

Jedním ze zásadních zlomů byl požár, který vypukl roku 1523, po němž následovala pozdně gotická a renesanční přestavba města, při níž vzniklo podloubí na náměstí. Další zkázu znamenal požár roku 1747 a nakonec třetí velký požár, který poškodil město roku 1822, kdy vyhořely dvě třetiny města, radnice, děkanství, škola, masné krámy, krov kostelní věže kostela a poškozen byl klášter i s kostelem (po roce 1829 z něho zůstal zachován jen presbytář). Poté byly budovy opraveny v klasicistním slohu, náměstí bylo nově vydlážděno a byly na něm postaveny dvě kamenné kašny. V průběhu 19. století sice zanikla větší část opevnění, ale vnitřní město nebylo nijak výrazně dalším vývojem změněno. Výrazné změny je možné pozorovat od konce 18. století na všech třech předměstích, kde dochází k zahušťování i rozšiřován zástavby. Po napojení města na železnici roku 1861 vznikla kolem nádraží průmyslová čtvrť. Jako celek si udrželo domažlické náměstí a celé vnitřní město velmi intaktní podobu a roku 1975 bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací.