Farní kostel

Z doby první etapy výstavby kostela (ve druhé polovině 13. století) je zachována klenba ve věži, portál a přípory v presbytáři. V průběhu 16. století byl přestavován třikrát: nejprve ve slohu pozdní gotiky po požáru roku 1539, roku 1552 byl přestavěn presbytář, sakristie a severní věž a roku 1572 loď. Roku 1610 vyhořelo celé město včetně fary i kostela. Při následné opravě byla klenba lodi přestavěna. Poslední velká rekonstrukce kostela proběhla roku 1877 pod vedením Františka Schmoranze. V letech 1891 a 1925 byl opravován presbytář.

Jádrem kostela je pozdně gotické, později renesančně upravené halové trojlodí s pravoúhlou kaplí, k němuž přiléhá na jižní straně předsíň a na severní straně věž. Věž je v dolní části hranolová, v části horní oktogonální. Zakončena je ochozem, který byl roku 1572 doplněn o kamenný parapet zdobený kružbami. V přízemí věže je zachována křížová žebrová klenba. Do stěn věže jsou z vnějšku zasazeny raně gotické figurální klenební konzoly, které byly vytesány ve 13. století.

Mezi opěráky z červeného pískovce jsou zachována hrotitá okna s původními, pozdně gotickými kružbami.

Na západní straně je gotický portál z doby kolem roku 1300, nad nímž je nápis „Girzi 1572“ a rozetové okno, bohužel zčásti regotizované. Jižní portál v předsíni je bohatě profilovaný a jeho tympanon je zdobený motivem Kalvárie. Na západní vnitřní straně portálu je reliéf dvou zvířat a drobných figurek.

Z polygonálně ukončeného presbytáře se na severní straně vstupuje portálkem do valeně sklenuté sakristie, nad níž je v patře oratoř, otevřená do presbytáře dvěma hrotitými arkádami. Oratoř je sklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby.

Trojlodí je sklenuto valenou klenbou s hřebínky, ale v presbytáři se dochovala původní pozdně gotické síťová klenba s přetínajícími se žebry.