Tvrz – hrad

V severozápadním rohu historického jádra městečka stávala vodní tvrz, která je někdy označována také jako hrad; bylo tomu tak zejména ve starším období, ale tento termín používá i náš přední kastelolog Tomáš Durdík. Postavena byla ve 13. století – předpokládá se, že v době vlády Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech připomíná až v dalším století, roku 1359. V té době držel Kostelec jako zástavu saský kníže Rudolf II. Roku 1420 byla tvrz dobyta husity, stala se jejich důležitým opěrným bodem a město husitskou základnou. Roku 1424 se ve městě opevnil Jan Žižka před vojskem Pražanů a šlechty. Ti si byli díky své početní převaze jisti svým vítězstvím, ale Janu Žižkovi přispěchali na pomoc Viktorin a Hynek z Poděbrad, kteří pomohli husitům k vítězství. V bitvě ztratili Pražané kolem tří tisíc bojovníků. Po připojení Kostelce k brandýskému panství koncem 16. století přestala tvrz sloužit svému účelu a byla využívána jen hospodářsky, zejména pro chov koní. Od poloviny 18. století sloužila jako fořtovna a po polovině 19. století byla adaptována na soukromý, dodnes obývaný dům. Její zdivo je částečně zachováno ve zdech domu čp. 5 v ulici K. Rudči – patrová budova postavená na půdorysu obdélníka se zaobleným severozápadním nárožím a vysokou valbovou střechou. Nejstaršími částmi tohoto obytného domu je jeho severní a jižní zeď, což je zdivo původní tvrze. Na jižním průčelí směrem do zahrady je zachována původní pavlač na kamenných krakorcích. O značném stáří stavby svědčí rovněž pozdně gotické případně renesanční architektonické články, druhotně použité jako vstupní ostění, nebo valené klenby v přízemí a vnitřní příčky, které pocházejí z doby pozdně gotické přestavby po roce 1499, kdy tvrz vlastnil Jan Šlechta ze Všehrd.