Současnost a památky města
Od středověku je Leoben centrem štýrského železářského průmyslu. Dodnes se zde zpracovává železná ruda, jejíž doly se nacházejí severně od města, zejména kolem 25 km vzdáleného krásného historického městečka Eisenertzu s cenným pozdně gotickým kostelem. Již roku 1314 se v kronice píše o Leobenu jakožto o významném centru obchodu se železem.
Podlouhlé náměstí města lemuje řada historických domů, většinou ze 17. století. Nejnápadnější je tzv. Hacklhaus, jehož fasáda byla ve druhé polovině 17. století ozdobena malbou zobrazující čtyři ženské postavy, které jsou alegoriemi čtyř ročních období. Průčelí Staré radnice postavené koncem 15. století zdobí městský symbol bílého pštrosa pojídajícího podkovu, který dokládá spojení Leobenu se železářským průmyslem. Sloup sv. Trojice uprostřed náměstí nechal na svůj náklad zřídit roku 1718 Johann Jacob Schoy. Farní kostel sv. Xavera nedaleko náměstí byl postaven po polovině 17. století jezuity pod vedením stavitele jménem Pietro Francesco Carlone; v jeho interiéru je možné vidět kromě bohatě zdobeného barokního oltáře románský krucifix z roku 1225. Sousední jezuitská škola je dnes využita jako městské muzeum, jehož expozice je zaměřena na dějiny hornictví; v jednom ze sálů se mohou návštěvníci seznámit s tzv. Leobenskou smlouvou, mírovou dohodou uzavřenou s císařem Františkem II., kterou ve městě podepsal roku 1797 Napoleon, jenž ze svého ležení v Leobenu plánoval tažení na Vídeň.
Za mostem přes řeku Mur se nachází pozoruhodný gotický kostel Maria am Waasen založený kolem poloviny 12. století s původními vitrážemi z 15. století v chóru. Nedaleký středověký kostel roku 1188 zasvěcený sv. Jakubovi sloužil do roku 1811 jako hlavní kostel; jeho mobiliář je barokní z 18. století.
Mnoho turistů míří na předměstí Göss, kde se kromě známého pivovaru nachází první benediktinský klášter Štýrska založený kolem roku 1000, který je nejúctyhodnější historickou památkou města. Převážná část budov klášterního areálu pochází ze 16. století, ale řada staveb obsahuje starších architektonické části. Hlavní loď klášterního kostela je památníkem štýrské pozdní gotiky. Jeho stěny jsou zdobeny nástěnnými malbami z konce 14. století: na klenbě nad vchodem je Madona Ochranitelka, v chóru jsou malby s výjevy ze život Panny Marie. Malby v nedaleké Biskupské kapli jsou ještě starší (1271-1283). Krypta kostela je raně románská, pochází z 11. století. Slavný gössenský ornát pocházející z doby kolem roku 1260 se dnes nachází v muzeu ve Vídni.