Heinrich Epich

Na dávné obchodní cestě z Olomouce do Prahy, v místech, kde se brodem překonávala řeka Morava, existovalo v polovině 12. století sídliště městského rázu, které odkryli archeologové roku 2005. Sídliště je v listině z r. 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ – Staré město. V roce 1241 Tataři pronikli na Moravu, pokus o dobytí Olomouce se nezdařil, ale vypalovali okolní kláštery a vsi. Roku 1253 byl znovu ohrožen zdejší kraj při válce uherského krále Bely s Přemyslem Otakarem II. Nejspíš tato neklidná doba přiměla krále Přemysla Otakara II., aby pověřil lokátora Heinricha Epicha úkolem přeložit „staré město“ na místo lépe chráněné rameny řeky Moravy. Litovel tak byla postavena uprostřed sedmi (nyní šesti) ramen Moravy, což bylo později podnětem pro poetické pojmenování Hanácké Benátky. Litovel převzala od původního sídliště jméno i obyvatele,  Epich přivedl 57 německých osadníků, počet vychází z pravovárečných domů. Král osvobodil nové osadníky od daní na 15 let, pak měli platit z každého lánu půl hřivny stříbra. Lokátor vytýčil hranice města, rynk i parcely, dosud v rozvržení historického jádra zachované.