Vrcholný středověk
Pro Louny je velmi důležitá listina, kterou vydal Jan Lucemburský roku 1325. Jí stvrdil a obnovil městu starší městská práva, potvrdil měšťanům jejich vynětí z pravomoci zemského práva a potvrdil jejich příslušnost před městský soud, kde platilo vlastní městské právo. Louny se od doby založení města řídily severoněmeckým, zvaným též magdeburským právem, tak jako řada dalších měst v severních Čechách. Ve druhé polovině 14. století bydlelo v Lounech kolem 1500 – 2000 obyvatel, což Louny řadí mezi středně velká královská města. O několik set obyvatel více měl například Most nebo Žatec, naopak méně obyvatel bydlelo v té době v Ústí nad Labem nebo Slaném. Roku 1398 získali radní od panovníka povolení ke stavbě radnice v severovýchodním rohu náměstí, v níž začali úřadovat již následujícího roku.
Po smrti Jana Husa se lounští přiklonili na stranu jeho následovníků. To je také doba, kdy z Loun odcházejí dominikáni. V polovině 15. století byly vydlážděny ulice města a řada měšťanských domů byla nákladně přestavěna. K rychlejšímu hospodářskému rozvoji města dochází až od 70. let 15. století. Asi nejkrásnější ukázkou takové přestavby je dům Sokolů, pozdějších rytířů z Mor, s pozdně gotickým arkýřem a klenutou síní v přízemí, který je dnes sídlem městského muzea.
Další katastrofu pro Louny znamenal požár úmyslně založený dne 25. března 1517 na Pražském předměstí, ale plameny velmi rychle přeskočily do vlastního města i na Žatecké předměstí. V jeho důsledku byla zničena větší část gotických, tehdy ještě převážně dřevěných Loun, i předměstí. Kromě hlavního městského kostela byly požárem zasaženy měšťanské domy, radnice, hradby, masné krámy, lázně, most a hospodářské budovy na předměstích. Po požáru přikročili obyvatelé města k jeho obnově, ale není možné předpokládat, že původní dřevěné domy byly nahrazeny domy kamennými. Je nutno počítat s tím, že nejspíše z finančních důvodů měly i domy na náměstí roubenou konstrukci. Nepochybně nejzajímavějším důkazem je dům čp. 57 na Mírovém náměstí zvaný Daliborka, v němž se dochovala srubová místnost. Dendrochronologický průzkum prokázal, že vznikla krátce po zničujícím požáru města, snad již roku 1518.
