Opevnění

Od počátku se počítalo s tím, že město bude ohrazeno. Poprvé jsou zděné hradby v písemných pramenech zmíněny roku 1354. Jako první byla vystavěna vnitřní hradební zeď s cimbuřím, parkánová zeď zpevněná poloválcovými a hranolovými baštami byla postavena nejspíše v průběhu 15. století, stejně jako barbakán Rakšické brány. Za třicetileté války, roku 1645, opevnění města částečně pobořili Švédové.

Přístup do města vedl skrz dvě městské brány. Jihovýchodně od náměstí stávala Rakšická brána, od níž vedla k mostu přes říčku Rokytnou zdí chráněná cesta. Jednalo se o pozdně gotickou věž s dlátkovou střechou a barbakánem. Později byla snížena, roku 1850 zbořena a roku 1902 byla odstraněny poslední zbytky brány. Na západní straně města stávala Tulešická (Zámecká) brána, která byla předsunuta před jihozápadní hradní věž. Do města se ze západní strany vcházelo touto branou a dále se pokračovalo podél jižní strany hradu, souběžná silnice byla vybudována až roku 1946. Po roce 1848 byla zbořena vnitřní Tulešická brána, části zdiva vnější Tulešické brány se dochovaly do dnešní doby včetně gotického portálu. Z hradebních zdí je na jihozápadní straně města zachován úsek parkánové hradby s poloválcovou baštou, na severozápadní straně města je také část parkánové hradby a poloválcová bašta vnitřní hradební zdi a na severní straně města dodnes stojí část vnitřní hradební zdi o výšce 4 – 5 metrů.