Sakrální stavby

Farní kostel (dříve sv. Jana Křtitele), od roku 1660 Všech svatých. V písemných pramenech je farní kostel poprvé spolehlivě doložen roku 1294, ale podle dnes již neověřitelné relace krumlovského kněze z roku 1653 byl vysvěcen údajně roku 1248 a zasvěcen sv. Vavřinci. Této zprávě odpovídají dodnes dochované zbytky pozdně románských oken v lodi nad mladší klenbou a část obvodového zdiva lodi. Předpokládá se, že tento kostel postavili němečtí rytíři, nebo jej v poslední čtvrtině 13. století alespoň přestavěli. Němečtí rytíři vlastnili majetek v okolí Moravského Krumlova již v první polovině 13. století, v Moravském Krumlově vykonávali správu farního i špitálního kostela a až do husitských válek měli ve městě menší komendu. V poslední čtvrtině 13. století byl postaven obdélný presbytář o dvou čtvercových polích klenby; jeden ze svorníků je zdoben dvojitou rozetou, druhý čtyřlisty. Předpokládá se, že se tak stalo kolem roku 1280, vychází se ze srovnání klenebních přípor kostelů v Moravském Krumlově a v Pohořelicích. V téže době byly k lodi v úrovni vítězného oblouku přistavěny dvě boční kaple. Koncem 15. století nebo na přelomu 15. a 16. století byla zaklenuta loď a postavena věž. Kostel byl opravován po požáru roku 1630, v letech 1636–1646, dalšími stavebními úpravami procházel ve druhé polovině 17. století. V té době byla zbarokizována gotická kaple, obě západní kaple se schodištěm, fasáda věže, přilehlá štítová křídla a zřejmě i kruchta. Roku 1660 byl kostel znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým. K další barokním úpravám došlo koncem 18. století; tehdy byla zvětšena okna, přistavěna předsíň, zaobleny rohy presbytáře a byly propojeny boční lodě. Posléze byl kostel opravován roku 1840 a po roce 1945, roku 1950 byl postaven nový kůr a roku 1956 byl odhalen na východní straně presbytáře fragment zazděného gotického okna.

Poutní kaple sv. Floriána. Tato kaple dominuje všem pohledům na město od západu. Nachází se na vysokém návrší na východě města přes údolí řeky Rokytná. Jde o vysokou barokní stavbu postavenou v létech 1695-1697. Kaple má tři vchody a čtyři rohové věžičky, byla vystavěna z tesaného kamene. Při napoleonských válkách byla těžce poškozena a poté obnovena v roce 1834.

Klášter augustiniánů poustevníků s kostelem sv. Bartoloměje by založen ve východní části města roku 1354 Čeňkem z Lipé s povolením papeže Inocence VI. na přímluvu Karla IV. První řádoví bratři přišli z Brna. Klášterní kostel budovaný od roku 1355 byl monumentální stavbou ovlivněnou vzhledem stavby mateřského klášterního kostela v Brně, která byla finančně podpořena Lucemburky. Předpokládá se, že šlo o cihlové síňové trojlodí s věží, která stávala na severní straně mezi lodí a presbytářem. Stavba pokračovala až do 80. let 14. století a byla dílem stejné stavební huti, která stavěla augustiniánský klášter v Brně. Do té doby ale byl z klášterního kostela postaven jen presbytář a stavba trojlodí byla pouze započata. Za husitských válek (snad na přelomu let 1422-1423) augustiniáni klášter opustili. V polovině 15. století se sice vrátili, ale jen nakrátko; majetek kláštera byl rozchvácen, bylo zničeno hospodářské zázemí kláštera, jehož obyvatelé se nemohli uživit. Koncem 15. století klášter opustili poslední řeholní bratři, kteří odešli do mateřského kláštera v Brně a již nikdy se do Moravského Krumlova nevrátili. V průběhu 16. století byly opuštěné budovy kláštera rozebírány na stavební materiál, který byl použit k přestavbě hradu na zámek. Roku 1634 poškozené budovy kláštera koupil od brněnských augustiniánů Gundakar z Liechtensteina a věnoval je piaristům, kteří zde ve druhé čtvrtině 17. století provozovali kolej. V této souvislosti došlo i na opravu klášterního kostela, která proběhla v letech 1639–1643. Rezidence byla tři roky před koncem třicetileté války poškozena Švédy. Roku 1658 se v areálu někdejšího augustiniánského kláštera usadili paulíni, kteří zde založili latinskou školu. Roku 1786 byl paulínský konvent zrušen a následně byla klášterní budovy využívány mj. také jako továrna, posléze jako byty.

Klášterní areál včetně kostela byl bohužel v 80. letech 17. století těžce poškozen požárem. Při opravě bylo zdivo kostela i presbytáře sníženo a kostel byl znovu zaklenut. V půdním prostoru jsou nad nižší barokní klenbou presbytáře dodnes viditelné zazděné horní části gotických oken ze 60. – 80. let 14. století se šikmými špaletami a zčásti zachovanými plaménkovými kružbami. Z původní středověké stavby klášterního kostela se tedy dodnes dochoval jen presbytář, k němuž je připojena hranolová věž. 

Koncem 17. století byly k lodi přistavěny dvě kaple, z nichž jedna sloužila jako rodinná hrobka Liechtensteinů. Znovu byl kostel opravován v letech 1701 (gotická věž zvýšena o zvonové patro), 1802, po krupobití roku 1839, 1900 a po bombardování roku 1945. V současné době jsou v budovách někdejšího konventu kanceláře městského úřadu. Jedná se o čtyřkřídlou stavbu s ambitem, který obklopuje někdejší rajský dvůr. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valeně s výsečemi, klenuté jsou také chodby v patře.