Dominikánský klášter
se začal stavět ihned po založení města v jeho jihozápadní části. Založen byl Smilem z Lichtenburga a bratry Mutěnou a Budíkem z Poděbrad na pozemcích, které klášteru věnoval Přemysl Otakar II. Kostel byl postaven z režného cihelného zdiva. Budovy konventu byly údajně dostavěny roku 1296 nebo 1297. Zničen byl během husitských válek, roku 1424 byl pobořen a dominikáni byli z města vyhnáni. Následně pak dlouho zůstal v ruinách, nové snahy o jeho obnovení skončily před třicetiletou válkou. Na místě zbořených konventních budov byly postupně postaveny čtyři měšťanské domy. Ve druhé polovině 17. století se snažili dominikáni klášter opět obnovit. Roku 1667 byl klášterní kostel zasvěcený Panně Marie Růžencové znovu postaven podle návrhu italského architekta Pietra Spinettiho a posléze vybaven dvanácti oltáři. Roku 1694 se komunita dominikánů rozrostla na dvanáct členů a stala se převorstvím. V první polovině 18. století byl klášterní kostel Panny Marie upravován a přestavován v barokním duchu a znovu zaklenut; díky tomu jsou dnes zbytky gotických lomených oblouků oken patrné v půdním prostoru dochovaného presbytáře stejně jako zbytky gotických kleneb. Roku 1785 Josef II. klášter zrušil a majetek převzal Náboženský fond. Roku 1819 koupilo město kostel a východní část budov a následně byly původní klášterní stavby upraveny pro školní účely, chrámová loď začala sloužit jako radnice a v kostele bylo skladováno obilí, seno a sláma. V západní části, kterou odkoupili právováreční měšťané, byla zřízena vinopalna. V letech 1857-1860 byl presbytář někdejšího klášterního kostela obnoven pod vedením architekta B. Gruebera a poté byl využíván jako školní kaple. V té době byl tento sakrální prostor nově zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Roku 1871 byla na místě někdejší kostelní lodi s využitím jejích obvodových zdí postavena historizující radnice s divadlem. Roku 1882 bylo postaveno nové východní křídlo školních budov, v letech 1889–1891 došlo na výstavbu jižního křídla školního areálu. V letech 1935-1936 byly budovy radnice a divadla pod vedením architekta J. Kostky adaptovány do podoby dodnes fungujícího moderního Hálkova divadla.
