Pozdější vývoj

Nymburk patřil mezi velmi významná strategická sídla. Jeho význam vzrostl jak za vlády Jana Lucemburského, který Nymburk obdařil mnoha výsadami, tak za Karla IV. O výjimečném postavení města ve 14. století svědčí skutečnost, že v návrhu zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina je Nymburk uveden mezi městy nezcizitelnými.

Na jaře roku 1421 se Nymburk přidal na stranu husitů, kde setrval až do jejich porážky u Lipan roku 1434. V té době byl zničen dominikánský klášter (klášterní kostel zbořen nebyl), který byl znovu obnoven až ve druhé polovině 17. století.

V době vlády Jiřího z Poděbrad i za vlády Jagellonců se město se rozrůstalo a vzkvétalo, prosperita trvala až do počátku 17. století. Řada domů byla přestavěna ve výstavném a reprezentativním renesančním slohu, byla postavena vodárenská věž zvaná dnes Turecká věž a ve 20. letech 16. století nová radnice na náměstí. 

Zkázu přinesla až třicetiletá válka, během níž bylo město vypáleno a zůstalo v troskách. Nymburk patřil mezi nejpostiženější města Čech, protože vojskům na obou stranách záleželo na tom, aby měla pod kontrolou přechod přes řeku. Po válce byla většina domů města v poškozena, předměstí byla zničena zcela. Po krátké době, kdy byla snaha domy postupně opravovat, postihl město roku 1686 ničivý požár. Předbělohorského počtu domů bylo dosaženo až koncem 18. století. V průběhu 19. století ztratil Nymburk na významu i kvůli tomu, že byla přeložena hlavní komunikace z Prahy do Hradce Králové a Kladska a nadále vedla mimo město. Další zkázu znamenal požár, který propukl roku 1838, kdy bylo ohněm zničeno 82 domů. Po požáru město ztratilo starobylý charakter, protože nové domy byly postaveny ve stylu klasicismu. V současné době žije ve městě přibližně 15 tisíc obyvatel.