Předchozí osídlení 

Okolí dnešního města Písku bylo osídleno již před mnoha sty lety, o čemž svědčí archeologické nálezy téměř ze všech období pravěku i z raného středověku. Díky nim víme, že v těsném sousedství později založeného města existovaly dvě osady. Jedna se nacházela ve vyvýšené poloze nedaleko říčního brodu na pravém břehu Otavy, druhá pak na levém břehu pod později založeným městem, v místech, kde dnes stojí kostel sv. Václava postavený nedlouho před polovinou 13. století.

Pojmenování získalo výstavné královské město podle zlatonosného písku, který byl důvodem k založení města i prostředkem, jež vedl k jeho prosperitě. Poprvé je „Písek“ zmíněn v listině, kterou vydal roku 1243 Václav I. pro strakonické johanity. Je možné, že tato listina byla vydána právě v osadě při kostele sv. Václava, která byla ve 14. století označována jako Starý Písek, později jako Staré Město. V listině vydané roku 1243 je uvedeno v datační formuli jako místo zlistinění aput Pezch, přičemž latinskou předložku aput je možné chápat ve významu „u“ ale také „v“.  Z přelomu 13. a 14. století pochází listinné falzum, které se svým obsahem hlásí do období let 1252-1254, v němž se uvádí, že Přemysl Otakar II. odňal špitálu sv. Františka v Praze ves Drahonice a daroval ji civitati nostrae Piezc.