Opevnění

města bylo budováno kolem poloviny 15. století. Hradby byly postaveny z opuky a chráněny příkopem a valem. Na západní straně stávala Nymburská brána, na jižní straně Pražská brána. Tou se vycházelo na dřevěný most přes Labe, který byl vybudován již ve 14. století. Brána na východní straně se označovala jako Hradecká. Všechny tři brány byly hranolové a patrové, přízemí byla postavena z kamene, patra ze dřeva, střechy byly stanové. Uzavíraly se velkými dřevěnými vraty a padací mříží. Vedle hlavního vjezdu pro vozy byly součástí bran menší průchody pro pěší. Opevnění bylo pobořeno již za třicetileté války a následně bylo rozebíráno na stavební materiál. Některé části příkopů existovaly až do poloviny 19. století. Opuka z hradeb se používala na jejich zasypávání i na stavbu nových domů. Hradecká brána byla poškozena požárem roku 1800, po něm zůstala stát jen její přízemní část; po dalším požáru roku 1832 byla zbořena úplně. Nymburská brána byla poškozena požárem již roku 1681, kdy zůstala stát také jen přízemní část. Pražská brána u Labe byla později nahrazena menší branou, která stávala v jedné linii s domy na náměstí. Poslední zbytky hradeb zanikly po velkém požáru města roku 1832.

Přestože za Jiřího z Poděbrad městečko doznalo rozkvětu, na město byly Poděbrady povýšeny až jeho syny Bočkem, Viktorínem Jindřichem a Hynkem privilegiem vydaným 4. března 1472.