Farní kostel

Kostel sv. Jakuba je sice v písemných pramenech doložen až roku 1321, ale je možné se oprávněně domnívat, že byl budován jako raně gotická stavba ihned po založení města. Pro jeho stavbu byla vyměřena parcela v jihozápadní části historického jádra. Na místě této raně gotické stavby byl ve druhé polovině 14. století postavený kostel nový, který byl stavebně upravován ve třetí čtvrtině 17. století. Tento kostel měl podobu trojlodní baziliky s relativně nízkými bočními loděmi, vyznačoval se dlouhým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Při ničivém požáru města roku 1845 byl velmi poškozen a roku 1848 nakonec zbořen. Na jeho místě byl v letech 1853 – 1865 postaven podle plánů Antonína Ignatze Wacha z Pardubic současný novogotický kostel. Stavbu řídil František Schmoranz z Chrudimi. Kostel má podobu síňového trojlodí s protáhlým, pětiboce ukončeným presbytářem, k jeho západní straně se přimyká věž. Roku 1931 byl opravován a vymalován. Ze středověkého mobiliáře se nic nedochovalo.

V letech 1889 – 1902 zastával funkci věžného obuvník Ferdinand Martinů, jehož manželce se ve věžním bytě 8. prosince 1890 narodil syn Bohuslav Martinů, pozdější věhlasný hudební skladatel, který tu bydlel do svých dvanácti let. Na památku jeho narození byla roku 1957 odhalena u vchodu do věže pamětní deska s bustou Bohuslava Martinů od Josefa Kadlece. Věž i s rodnou světničkou Bohuslava Martinů je přístupná veřejnosti a je z ní krásný výhled na město.