Karmelitánský klášter
Klášter obutých karmelitánů s kostelem sv. Rocha, Šebestiána a Rosálie mezi jihozápadním rohem náměstí a zámkem byl podle Bohuslava Balbína založen roku 1351 Karlem IV. O dva roky dříve řádila v Čechách morová epidemie a proto byl klášterní kostel nepřekvapivě zasvěcen trojici patronů – ochranitelů proti moru. Na výstavbě kláštera se měl podílet řádový architekt Hermann, který je autorem plánů na stavbu kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Jak vypadal klášterní kostel v Tachově, bohužel nevíme. Traduje se, že měl být zmenšenou kopií pražského kostela. Roku 1427 byl klášter zničen husity. Ve druhé polovině 15. století klášter obnovil Burian II. z Gutštejna. Roku 1492 vyhořel (zřítila se klenba kostela), následně byl částečně obnoven a sloužil jako rodinná hrobka Gutštejnů. V průběhu první poloviny 16. století vyhořel klášter třikrát, což vedlo k tomu, že jej karmelitáni opustili. Nakrátko se tu usadili františkáni, ale roku 1556 předal opuštěný a zchátralý klášter Ferdinand I. městu. Roku 1636 karmelitáni do města znovu přišli, ale k obnově kláštera nedošlo a klášterní areál se definitivně měnil na zříceninu. Na místě kláštera si roku 1785 začal stavět dům čp. 8. bývalý lékárník A. Storch (roku 1786 byly v souvislosti se stavbou vykopány staré hroby i náhrobky), sousední dům čp. 829 byl postaven až na konci 19. století. V zadním traktu tohoto domu je možné vidět pilíř, který byl postaven z profilovaných kamenických článků původního kláštera. V severní zdi domu čp. 8 jsou zazděné tři staré náhrobky.
Františkánský klášter
Jihovýchodně od náměstí byla Dolní brána, za níž byl na místě starého špitálu založen v 15. století františkánský klášter s kostelem sv. Maří Magdalény a sv. Alžběty. Roku 1455 navštívil Tachov františkánský kněz Jan Kapistrán, jehož kázání vzbudila velký zájem. Důsledkem toho došlo o několik let později ke vzniku františkánského kláštera. Roku 1466 se františkáni usadili v opuštěném špitále křižovníků s červenou hvězdou, který opravili pro své potřeby. Roku 1421 byl totiž špitál nacházející se na břehu Mže poškozen husity. O tom, jak vypadal klášter po opravě, nemáme žádné informace. Předpokládá se, že to byla patrová budova postavená na obdélném půdorysu, která navazovala na prostý kostelík. Zajímavostí je, že roku 1618 tu našel azyl Jaroslav Bořita z Martinic, který po defenestraci uprchl z Prahy.
Rozsáhlejší stavební práce jsou doloženy až v 17. století. Roku 1621 byl kostel prodloužen a zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Roku 1686 byla zahájena výstavba nového konventu, kterou byl pověřen stavitel Martin Allio. Současně se stavbou konventních budov probíhala v letech 1689 – 1694 oprava klášterního kostela. Stavba kláštera s knihovnou byla dokončena roku 1695. Zásluhu na tom má donátorka Barbora Františka, hraběnka z Vrtby, která věnovala klášteru značné finanční prostředky.
Velkou ranou pro klášter byl požár, který propukl 9. dubna 1748 a zničil kromě třetiny města také klášter, z něhož zůstaly stát jen obvodové zdi. Na jaře následujícího roku byla zahájena obnova kláštera, která pokračovala do roku 1751, kdy byly dokončeny hlavní stavební práce. V dalších letech se pokračovalo s výzdobou interiérů a výrobou mobiliáře, hlavní oltář byl dokončen až roku 1758. Další škody způsobil požár roku 1808, po němž byl klášter opět rekonstruován. Opravy probíhaly také v letech 1852, 1871 – 1873, 1931 – 1932 a také v letech 1945 – 1949, protože v únoru roku 1945 byl klášterní kostel poškozen náletem. Roku 1950 byli řeholníci v rámci známé „AKCE K“ z kláštera násilně odvezeni.
Klášterní budovy převzalo do své správy muzeum, které tu sídlí dodnes. V jeho sbírkách se nachází např. Madona z Plané z let 1470 – 1480, reliéf sv. Anny Samotřetí z doby kolem roku 1500, oltářní křídla se sv. Barborou a Apolenou z doby kolem roku 1510 a v lapidáriu kamenná boží muka z první poloviny 15. století. Refektář v jižním křídle zdobí obrazy Korunování Panny Marie, Sv. rodiny, františkánských světců a dalších, které jsou dílem Maura Fuchse z Tirschenreuthu z roku 1834. Mobiliář v kostele pochází z doby barokní přestavby nebo dob mladších.
