Opevnění města. Tachov byl sice vysazen jako královské město za Přemysla Otakara II., ale krátce poté se dostal do šlechtické zástavy. To byl nejspíše důvod, proč mělo město zprvu jen provizorní opevnění, jak odhalil archeologický průzkum. Roku 1297 se Tachov stává opět majetkem královské komory a následně se nejspíše započalo s výstavbou opevnění města, které vzniklo v relativně krátké době na konci 13. století nebo na přelomu 13. a 14. století. Město bylo obehnáno jedním pásem hradební zdi, existence parkánové zdi není prokázána. Hradba byla 8-10 metrů vysoká a kolem 150 cm silná. Za hlubokým příkopem, který byl 43-45 metrů široký a na jižní straně byl zaplaven vodou, býval val, který existoval ještě v 60. letech 18. století. Vstup do města byl možný třemi branami: na severní straně stávala v prostoru dnešní Husitské ulice Horní (Horská) brána, na jihovýchodní straně v dnešní ulici Boženy Němcové Dolní (Špitálská, Nízká) brána a na jihozápadní straně v místech dnešní Rokycanovy ulice Zámecká (Říšská) brána. Cesta skrz Horní bránu vedla do Plané a Chebu, zbylými dvěma branami procházela cesta z Prahy a Stříbra do Norimberka. Na přítomnost opevnění města upomínají rovněž názvy ulic Hradební, Vodní, Zámecká či Příhradební, ale také Husitská či Krvavá.

Při dobývání města husité hradby pobořili, ale do roku 1431 je sami opravili. Při velkém požáru města roku 1558 byly sice hradby poškozeny, ale následně byly znovu opraveny. V Tachově bylo také předsunuté opevnění: jedno bylo na Velkém předměstí před Zámeckou bránou v dnešní Volyňské ulici, druhé kruhové opevnění s bránou bývalo severovýchodně od města. Hradby byly zpevněny dvaceti šesti hradebními věžemi, z nichž se dodnes dochovalo dvacet jedna.

Zámecká brána byla zbořena již v 18. století, nedaleko domu čp. 134 se dochoval malý zbytek zdiva vnější brány (západní boční zeď předbraní) a klenutý můstek přes Mlýnský příkop. Dolní brána byla zbořena v letech 1864-1865, Horní brána roku 1871. V poslední čtvrtině 20. století byly hradby nevhodně opraveny a doplněny cimbuřím, které tam původně nebylo, hradba byla původně zakončena jen korunní stříškou. Ze tří čtvrtin svého původního obvodu se dochovala jednoduchá hradební zeď, místy kolem osmi metrů vysoká, s hranolovými, o patro vyššími baštami otevřenými směrem do města. Celkové dálka hradeb je cca 700 metrů.

Středověké domy

V domě čp. 70 na východním nároží Kostelní ulice a severní strany Náměstí Republiky se zachovala čtvercová místnost zaklenutá v poslední čtvrtině 13. století; někteří historikové se domnívají, že by se mohlo jednat o původní královskou rychtu. V domě čp. 59 jsou dochovány v jedné místnosti dvě pole pozdně gotické křížové klenby s keramickými žebry z první třetiny 16. století.