Dominikánský konvent s kostelem sv. Vojtěcha
Původně farní kostel, je poprvé v písemných pramenech zmíněn k roku 1186. V 15. století byl radikálně přestavěn; badatelé se domnívají, že až do této doby měl alespoň částečně románskou podobu. Dominikáni se usadili v Ústí nad Labem v lednu roku 1617 na přání tehdejšího krále Matyáše Habsburského a popud ambiciózního primase J.A.Schössera s cílem šířit katolickou víru. Od města získali nejstarší středověký kostel sv. Vojtěcha a 15 pustých městišť, aby mohli vystavět klášter. Díky darům, které získali řeholníci ve druhé polovině 17. století od Kolovratů, Lobkoviců a dalších, se zlepšila jejich majetková situace a dominikáni začali koncem 17. století uvažovat o stavbě nového klášterního kostela. Roku 1699 získali od konzistoře povolení k vysvěcení základního kamene, roku 1704 vydali radní povolení k jeho stavbě. Stavba kostela byla započata až v průběhu roku 1714. Tehdy získali dominikáni právo k vybírání almužny na jeho výstavbu. Slavnostně byl vysvěcen roku 1731. Jeho stavitelem byl známý Octavian Broggio. Nový klášterní kostel nahradil starý kostel sv. Vojtěcha, který byl nejstarším svatostánkem města. Klášterní budovy byly postaveny ve druhé polovině 17. století. Dominikáni žili v Ústí nad Labem do roku 1785, kdy byl konvent zrušen Josefem II. Do Ústí se vrátili v poslední čtvrtině 19. století na žádost zástupců města. V té době bylo postaveno nové křídlo konventu. Roku 1950 v rámci známé Akce „K“ byli řeholníci z kláštera odvezeni, internováni a klášterní kostel byl uzavřen. V 60. letech sloužil jako skladiště pneumatik. V letech 1967–1972 byl areál kláštera přestavěn a následně využit jako krajské středisko památkové péče, v kostele se konaly výstavy a koncerty. Z původního mobiliáře se v kostele nedochovalo nic.
V dominikánském klášteře se nacházel korpus Ukřižovaného, dílo neznámého nejspíše pražského řezbáře z let 1360–1370 (od roku 1950 ve sbírkách Národní galerie v Praze). V Muzeu města Ústí nad Labem je uložena Panna Marie s Ježíškem snad z druhé poloviny 14. století nebo z počátku 15. století, dále tzv. svatební pohár z první poloviny 15. století (je jedním z pěti dochovaných pohárů tohoto typu na našem území), sv. Dorota původem z kostela Nanebevzetí Panny Marie vyřezaná Mistrem oltáře ze Štětí kolem roku 1520 nebo dvousvazkový antifonář – rukopis pocházející pravděpodobně z prvního desetiletí 16. století, ve sbírkách arciděkanství se nachází kalich z doby kolem roku 1500 nebo monstrance vytepaná ze stříbra v letech 1480–1520.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Vojt%C4%9Bcha_(%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem)
