Půdorys

Nové město bylo založeno na místě hustě osídleného staršího předhradí, což se projevilo i v jeho půdorysu. Jeho základem bylo severo–jižní komunikace, která se stala základem i nového, velmi dlouhého protáhlého obdélného náměstí  (dnes náměstí Svobody), které navázalo na starší větší plochy staršího sídliště (dnes náměstí Jana Žižky a Maxmiliána Hošťálka). Tato tři navazující náměstí a zástavba mezi nimi vyplňují téměř celou délku ostrožny. Město zaujímá půdorys nepravidelného obdélníka, v jehož středu se nachází úzké obdélné náměstí Svobody situované severojižním směrem. V severní části nového náměstí byla v 60. letech 14. století postavena soukenická tržnice, která byla roku 1386 přestavěna pro potřeby radnice. Ze středu náměstí i jeho rohů byly vytyčeny ortogonální ulice, čímž vznikly pravoúhlé bloky domů. V té době bylo ve městě kolem 250 městišť. Na jižní a východní straně města byly vytyčeny ještě ulice paralelní s náměstím, na severní a západní straně k tomu z důvodu nedostatku prostoru nedošlo. Ve východní části města, na výběžku ostrožny, vzniklo po zbourání kostela neznámého patrocinia ve 13. století dnešní Chelčického náměstí. V 15. století, po zbourání původně románského kostela sv. Víta, došlo v jihozápadní části města k rozšíření dnešní Dvořákovy ulice, kde vznikl malý plácek. Půdorysné schéma se stabilizovalo po polovině 14. století, kdy ve městě začala převažovat zděná zástavba.