Husitství

V první polovině 15. století, v průběhu husitských válek, Žitava, stejně jako Horní Lužice, sehrály významnou roli v boji proti husitům. Dočasný azyl tady tehdy našli dokonce kanovníci ze Svatovítské kapituly z Prahy, kteří se do Žitavy uchýlili i s cenným pokladem dodnes dochovaných rukopisů.

Doba druhé poloviny 15. století a celé 16. století je dobou hospodářského růstu města, jehož základem je kromě soukenictví stále více plátenictví, do něhož byla zapojena celá řada vsí v širokém okolí Žitavy na české i německé straně. V této době Žitava získala také rozsáhlý pozemkový majetek, který byl největším v rámci hornolužických měst.

Od počátku 16. století místní obyvatelé přijímali luteránskou reformaci. Díky tomu po bitvě na Bílé hoře byla Žitava jedním z měst, kam se stěhovali protestantští čeští exulanti. Ti v Žitavě vytvořili relativně silnou českou obec, která tu existovala až do 20. století; poslední Češi se ze Žitavy vystěhovali až po druhé světové válce.